V českých nemocnicích se každým rokem nakazí zhruba 150 tisíc lidí infekcemi, až deset tisíc jich zemře. Za infekcemi stále častěji stojí rezistentní bakterie, s nimiž si mnohdy nedokážou běžně používaná antibiotika poradit. Minulý rok oběhla svět zpráva o Američance, která zemřela na obyčejný zánět. Zabila ji běžně neškodná bakterie Klebsiella, jíž se daří i v Česku. Poslední data ukazují, že vůči antibiotikům je rezistentní každý druhý testovaný vzorek této bakterie. To řadí tuzemsko na čelné pozice nejohroženějších zemí v Evropské unii.
Klebsiella patří mezi takzvaně oportunistické bakterie, které nebývají prvotní příčinou smrti. Často je běžným podnájemníkem v lidském těle. Vyskytuje se na kůži, v ústech nebo ve střevech a žije se svým hostitelem v míru. Vše se ale může změnit, pokud je člověk oslabený v důsledku jiné nemoci nebo poranění. Pro šíření je nemocniční prostředí zvlášť příhodné, pacienti se nakazí například při chirurgickém zákroku. U bakteriálních nákaz přes dýchací ventilátor umírá dle dat i třetina lidí.
Klebsiella není jediná bakterie ohrožující Česko. Evropský úřad sledující vývoj bakteriální rezistence vydává pravidelně zprávu o sedmi bakteriích. Patří mezi ně i zlatý stafylokok. U třetiny populace se nachází běžně na sliznicích. Hostí ho kolem osmdesáti procent lidí z nemocničního personálu. Stafylokok se šíří snadno a bývá příčinou různých zánětů kůže i otravy krve.
Co se dočtete dál
- Jak je na tom Česko ve srovnání u dalších bakterií? Proč se tu některým tolik daří?
- A co si lze přesně představit pod pojmem dračí krev?
- Jak kalifornští vědci přišli s osmi tisíci novými antibiotiky?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
