Genetik Jiří Hejnar rozsvítil kuřata, teď dostal mnohamilionový prestižní grant z Akademie věd

K přírodě tíhl odmalička, otec zahradník jej na výletech do hor učil poznávat rostliny. "Později na gymnáziu jsem si uvědomil, že uvnitř buňky je to ještě zajímavější než v lese, pohltily mě otázky dědičnosti," popisuje klidným hlasem Jiří Hejnar ve své skromné kanceláři v Ústavu molekulární genetiky v pražské Krči. Díky mnohamilionovému grantu z Akademie věd teď nemusí zůstat skromný jeho výzkum.

Uznávaný odborník vede v moderní betonovo-skleněné krčské budově oddělení virové a buněčné genetiky a v pozornosti novinářů si dvakrát nelibuje. Tuto středu však Hejnar středem pozornosti byl. V budově Akademie věd na Národní třídě převzal společně s dalšími dvěma vědci Akademickou prémii. Prestižní ocenění Akademie věd získali ještě Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu a Martin Markl z Matematického ústavu. Nejvýznamnější vědecký grant v Česku ve výši až 30 milionů korun může trojice špičkových odborníků čerpat v průběhu šesti let.

Kuřata s geny medúz a korálů

Jiří Hejnar na sebe společně s kolegy ze společnosti BIOPHARM v Jílovém u Prahy nedávno upozornil geneticky modifikovanými fluoreskujícími kuřaty. Pod zářivkou správné vlnové délky jim zeleně nebo červeně svítí zobáčky a pařátky. "Použili jsme k tomu gen z korálů, u zeleně svítících zase fluorescenční protein z medúzy," vysvětluje genetik.

Klíčový podíl na vytvoření transgenních kuřat mají právě jeho kolegové z firmy BIOPHARM pod vedením Pavla Trefila.

Barevná kuřata posloužila vědcům coby "hračka" pro ověření techniky genové modifikace těchto zvířat. Ta by mohla pomoct k vyšlechtění jedinců odolných proti leukóze, virovému onemocnění, jež decimuje drůbež v jihovýchodní Asii.