V době sucha roste zájem o práci proutkařů, i když se fungování jejich metod nepodařilo prokázat. V Británii studnařské firmy využívají "vodní čaroděje"

Střední Evropu včetně Česka letos zasáhlo výrazné sucho. Úroda kukuřice, brambor i další zeleniny se meziročně propadla až o desítky procent. Česku podle odhadu Agrární komory sucho způsobilo škody za devět až jedenáct miliard korun.

Mohou za to z velké části nízké úrovně srážek, které se negativně projevily také na klesající hladině podzemních vod závislých na dešti. Český hydrometeorologický ústav označil v srpnu hladinu vod v mělkých vrtech nejnižším měřeným stupněm ("velmi nízká hladina"), a to na většině území republiky.

"Globálně je vody pořád stejně. Bohužel dochází k její redistribuci. Jsou oblasti, kde více prší a sněží. Voda přibývá ve Skandinávii a na celém severu Evropy. Naopak u jihoevropských států se počítá s tím, že tam postupně vznikne klima podobné severní Africe," říká Josef Vojtěch Datel, předseda České asociace hydrogeologů. U mělkých podzemních vod, které jsou nejčastěji používány pro zásobování domácností či chalup, je už pokles hladiny o půl metru zásadní v tom, zda z kohoutku voda vůbec poteče.

"Má to vliv hlavně na kopané studny. V nich je většinou výška vodního sloupce metr nebo dva. Málokdy víc, protože kopat pod vodou je náročné. Když klesne hladina třeba jen o 40 centimetrů, a původně tam byl metr, tak tam zůstane 60 centimetrů. To je zhruba výška čerpadla, takže studna je nepoužitelná. Proto si lidé často už při poklesu o několik desítek centimetrů stěžují, že nemají vodu," říká Datel.

U vrtaných studní tento problém většinou nenastává, protože u sloupce přes 20 metrů se zmíněných 40 centimetrů ztratí. I proto se zájemci o studnu stále častěji rozhodují právě pro ně.

Ačkoliv vlna veder už s příchodem podzimu skončila, studny se hloubit zdaleka nepřestávají. V posledních letech většina vrtných firem zaregistrovala rostoucí zájem o nové vodní zdroje. Ty dnes nechtějí jen lidé, kteří staví nové domy, ale i ti, kteří byli dlouhá léta zvyklí, že se o vodu nemusí starat. Podle údajů v Centrálním registru vodoprávní evidence provozovaném ministerstvem zemědělství bylo v letech 2014−2015 v Česku úřady povoleno jen zhruba 8700 nových studní, zatímco v letech 2016−2017 už přes 10 tisíc.

"Lidé jsou bez vody, volá čím dál víc lidí. Sezona nám prakticky od minulého roku neskončila. Letos uvidíme podle zimy. Když klesne teplota a vycházející voda okamžitě namrzá, nemůžeme vrtat. Ale když je kolem nuly, tak to ještě možné je," říká Jiří Hobza, majitel jihlavské vrtné společnosti Drilling wells.