Střední Evropu včetně Česka letos zasáhlo výrazné sucho. Úroda kukuřice, brambor i další zeleniny se meziročně propadla až o desítky procent. Česku podle odhadu Agrární komory sucho způsobilo škody za devět až jedenáct miliard korun.

Mohou za to z velké části nízké úrovně srážek, které se negativně projevily také na klesající hladině podzemních vod závislých na dešti. Český hydrometeorologický ústav označil v srpnu hladinu vod v mělkých vrtech nejnižším měřeným stupněm ("velmi nízká hladina"), a to na většině území republiky.

"Globálně je vody pořád stejně. Bohužel dochází k její redistribuci. Jsou oblasti, kde více prší a sněží. Voda přibývá ve Skandinávii a na celém severu Evropy. Naopak u jihoevropských států se počítá s tím, že tam postupně vznikne klima podobné severní Africe," říká Josef Vojtěch Datel, předseda České asociace hydrogeologů. U mělkých podzemních vod, které jsou nejčastěji používány pro zásobování domácností či chalup, je už pokles hladiny o půl metru zásadní v tom, zda z kohoutku voda vůbec poteče.

"Má to vliv hlavně na kopané studny. V nich je většinou výška vodního sloupce metr nebo dva. Málokdy víc, protože kopat pod vodou je náročné. Když klesne hladina třeba jen o 40 centimetrů, a původně tam byl metr, tak tam zůstane 60 centimetrů. To je zhruba výška čerpadla, takže studna je nepoužitelná. Proto si lidé často už při poklesu o několik desítek centimetrů stěžují, že nemají vodu," říká Datel.

Zájem o studny roste

◼ V letech 2016 a 2017 bylo v Česku úřady povoleno přes 10 tisíc nových studní, v období 2014 až 2015 jen zhruba 8700. Studnaři si při hloubení nových vodních zdrojů většinou berou na pomoc proutkaře (na snímku Petr Musil ze společnosti Drilling wells). Lidé se často domnívají, že proutkaři jsou senzibilové, kteří dokážou vycítit vodu a také různé patogenní energetické zóny. Studie z 80. a 90. let ale naznačují, že proutky dokážou detekovat jen podzemní skalní výčnělky nebo pukliny, kterými by teoreticky voda mohla protékat. Vědci jsou však většinou skeptičtí i vůči těmto výzkumům.

U vrtaných studní tento problém většinou nenastává, protože u sloupce přes 20 metrů se zmíněných 40 centimetrů ztratí. I proto se zájemci o studnu stále častěji rozhodují právě pro ně.

Ačkoliv vlna veder už s příchodem podzimu skončila, studny se hloubit zdaleka nepřestávají. V posledních letech většina vrtných firem zaregistrovala rostoucí zájem o nové vodní zdroje. Ty dnes nechtějí jen lidé, kteří staví nové domy, ale i ti, kteří byli dlouhá léta zvyklí, že se o vodu nemusí starat. Podle údajů v Centrálním registru vodoprávní evidence provozovaném ministerstvem zemědělství bylo v letech 2014−2015 v Česku úřady povoleno jen zhruba 8700 nových studní, zatímco v letech 2016−2017 už přes 10 tisíc.

"Lidé jsou bez vody, volá čím dál víc lidí. Sezona nám prakticky od minulého roku neskončila. Letos uvidíme podle zimy. Když klesne teplota a vycházející voda okamžitě namrzá, nemůžeme vrtat. Ale když je kolem nuly, tak to ještě možné je," říká Jiří Hobza, majitel jihlavské vrtné společnosti Drilling wells.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části textu se dále mimo jiné dočtete, zda je Česko v spoléhání se na schopnosti proutkařů ojedinělé. A také to, na kolik přijde metr vrtané studny.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se