Manko v dopravní infrastruktuře

Tuzemská ekonomika je na hranici svých možností. Nové pracovníky není kde brát, výrobní kapacity jedou naplno. Projevuje se to v širokém spektru oborů, od dlouhých čekacích dob na nové škodovky až po nemožnost sehnat stavební firmu na opravu obecních chodníků. Ekonomové, ale hlavně samotné firmy si lámou hlavu s otázkou, jak tyto bariéry překročit a zvýšit produktivitu. V jedné oblasti má zatím naše země jasné investiční manko − a tou je dopravní infrastruktura.

Zatímco od roku 1998 se zvýšil počet motorových vozidel na českých silnicích o 2,6 milionu, což znamená nárůst o 56 %, délka dálnic a silnic první třídy vzrostla jen o 9 %. Není se tedy proč divit, že se na silnicích poněkud mačkáme a ztrácíme tím čas. Nepřispívá to ani délce dodacích lhůt, a tedy efektivitě hospodářství. V žebříčku kvality dopravní infrastruktury podle Světové banky od roku 2011 setrvale klesáme (nejrychleji ze zemí střední Evropy) a v kvalitě silniční sítě zaujímá Česko v EU potupné 25. místo z celkových 29.

Vláda si je tohoto skluzu vědoma a v návrhu rozpočtu na příští rok navyšuje investiční výdaje ministerstva dopravy z 36 mld. na 48 mld. korun. To je velký nárůst, v poměru k HDP je ale důležité, aby se tyto peníze opravdu podařilo přetavit v nové kilometry silnic a železničních tratí.