Charkov málem padl do rukou ruských separatistů. Nakonec ale připadl Kyjevu a úspěšně se vypořádal se ztrátou ruských trhů

Od našeho zpravodaje z Ukrajiny - Počátkem dubna 2014 skupina proruských aktivistů obsadila budovu charkovské státní administrace, prohlásila se za "alternativní místní poslance" a vyhlásila Charkovskou lidovou republiku. Tehdy se zdálo, že toto více než milionové východoukrajinské město bude následovat příklad Doněcku a Luhansku a zapojí se do separatistického hnutí, aktivně podporovaného Moskvou.

Policii se nakonec podařilo budovu vyklidit a proruské nálady ve městě postupně téměř vymizely − především díky příkladu válkou zmítaného Donbasu. Čtyři roky poté Charkov vypadá stabilně. Překvapivě úspěšně se vyrovnal se ztrátou ruských trhů i přílivem donbaských uprchlíků a v rámci Ukrajiny patří mezi bohatší města. Sužují ho ale stejné problémy jako zbytek země. Především korupce, zablokované reformy a neefektivita státní správy.

Čas rváčů

V prvních měsících roku 2014, kdy v Kyjevě probíhaly násilné protesty proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, Charkovem zmítaly spory, na kterou stranu se postavit. Kontroverzní starosta Gennadij Kernes, který byl členem Janukovyčovy Strany regionů, původně nic nenamítal proti rekrutování tzv. titušek, pouličních rváčů, kteří jezdili do Kyjeva napadat účastníky protivládních protestů.

Měl dlouholeté styky s kriminálním podsvětím a třeba členy "Klubu bojových umění Oplot", což byla v zásadě jen špatně maskovaná součást místní mafie, používal na potlačování opozice vůči svým plánům.

Rváči z Oplotu například v roce 2012 rozehnali ekologické aktivisty, protestující proti výstavbě obchodního centra na místě jednoho z městských parků. Názor starosta začal měnit, když se ve městě začali objevovat "hosté" z Ruska.