Bankéře postupně nahrazují ajťáci. Přinášejí inovace a mění firemní kulturu i organizaci práce

V naší bance máme lidi, kteří pracují jako roboti. V budoucnu budeme mít roboty, kteří se budou chovat jako lidé. Nesejde na tom, zda se jako banka rozhodneme těchto proměn zúčastnit. Tenhle vývoj zkrátka přijde. Smutnou pravdou je, že bankovní sektor už nebude v budoucnu potřebovat tolik zaměstnanců jako doposud, řekl loni šéf Deutsche Bank John Cryan. Od letošního jara už německou banku neřídí, jeden z největších finančních domů světa se přesto vlivem technologických inovací do propouštění tisíců zaměstnanců dává. Není sám. Většinou z bank odcházejí méně kvalifikovaní lidé obsluhující přepážky, jejichž pozice alespoň zčásti nahrazují programátoři a další IT specialisté.

Právě význam softwarových vývojářů, systémových inženýrů či odborníků na kybernetickou bezpečnost v bankách neustále narůstá. V úvodu zmíněné roboty, kteří v bankách nejčastěji nahrazují lidské operátory call center, ostatně musí vyvíjet a dále spravovat právě ajťáci. Ti rovněž vytvářejí a zabezpečují programy pro internetové či mobilní bankovnictví a řeší i desítky dalších on-line služeb, jež české a světové finanční domy nabízejí.

 

IT specialisté přitom do bank nepřinášejí jenom technologické inovace. Spolu s nimi do nich přichází i méně formální firemní kultura, ze které se díky nim mohou těšit i další zaměstnanci. Informatiků je na trhu práce tradičně nedostatek, žádáni jsou přitom prakticky u všech velkých korporací. Běžně proto pobírají dva- až čtyřikrát větší plat, než kolik činí celostátní průměr. Z toho důvodu je už tolik nelákají vysoké výplaty, které považují za samozřejmost, ale právě dobré pracovní podmínky ve znamení možnosti práce z domova nebo menšího důrazu na firemní hierarchii.

Podle headhunterů, kteří do bank přivádějí mimo jiné také elitní IT manažery, banky právě pod vlivem ajťáků proměňují svou organizační strukturu. Novinkou je takzvaný agilní způsob organizace, kdy lidé z různých oborů, jako je právě IT nebo právo či prodej, tvoří jeden tým, který se ve finančním domě stará o daný projekt.

Jak se vlivem zvyšujícího se počtu IT specialistů v jejich řadách proměňují tuzemské banky?

Ve spořitelně lákají dvacátníky

Česká spořitelna dlouhé roky platila za velmi konzervativní banku, kterou si konkurenti dobírali pro nemoderní vzhled jejího internetového bankovnictví i poboček. Největší česká banka si výtky vzala k srdci a poslední dva roky prochází proměnou.

Spořitelna zakládá nebo modernizuje pobočky, které lidé mohou navštěvovat nonstop a ve kterých mohou své finanční záležitosti řešit bez obsluhy za pomoci počítačů. Podobný přístup banka razí také v internetovém bankovnictví, kdy původní systém jménem Servis 24 postupně nahrazuje modernějším programem George.

Podle Lukáše Souhrady, HR experta České spořitelny, jsou podobné inovace důvodem, proč se bance nyní daří ve zvýšené míře lákat nové ajťáky. "Mnozí z nich jsou hrdí na svůj status digitálních pankáčů, kteří přicházejí s přelomovými řešeními v oblasti otevřeného bankovnictví a fintech světa," uvádí Souhrada.

Jak upřesňuje, v současnosti se zabývá IT celých deset procent zaměstnanců. Velkou část z nich přitom představují lidé kolem dvaceti či třiceti let.

"Celkem už takových pracovníků máme celou pětinu. I to je zřejmě důvod, proč jsme pro další mladé uchazeče o práci atraktivní," míní zástupce HR oddělení banky. Podle něj se vnitřní chod spořitelny v mnohém podobá start-upu. "Pokrok moderního IT je postaven na odvaze průkopníků, a proto tento směr podporujeme. Kolegy motivujeme, aby se nebáli přicházet s novými nápady," dodává Souhrada.