Již mnoho let předtím, než se na mapě Evropy objevilo Československo, měly české země v rámci habsburské monarchie značný hospodářský význam − produkovaly asi dvě třetiny veškeré rakousko-uherské průmyslové výroby. Po nástupu spalovacích motorů se její významnou kapitolou stal automobilový průmysl, ruku v ruce s výrobou motocyklů.
Však také bylo na co navazovat. Stačí vzpomenout parní vůz Josefa Božka z roku 1815, s nímž český vynálezce učinil velký krok na cestě k automobilům, vůz se spalovacím motorem Siegfrieda Marcuse postavený v roce 1887 ve strojírnách v Adamově či elektromobily Františka Křižíka, které konstruoval na konci 19. století.
Slavné začátky
Základy výroby automobilů v českých zemích byly položeny v krásném kraji pod Beskydami v městě Kopřivnici, kde za významné pomoci libereckého továrníka barona Theodora von Liebiega postavili v roce 1897 automobil pojmenovaný Präsident. Byl jeden z prvních na světě, podobně jako následující nákladní automobil. Záhy vznikl i parní omnibus, série dalších "kočárových" automobilů, ale také dva elektromobily a závodní vůz.
V té době Václava Laurina a Václava Klementa, kteří spolu úspěšně vyráběli v Mladé Boleslavi velocipedy, pohltila myšlenka jejich motorizace. A byli to právě oni, kdo v roce 1899 přivedl na svět správnou koncepci motocyklu. To potvrdilo i hodnocení v odborném časopise Allgemeine Automobil Zeitung otištěné v roce 1904:
"Možno právem označit firmu L & K za tvůrce motorové dvojkolky, aniž chceme snižovat zásluhy francouzských konstruktérů bratří Vernerů. Ti totiž připojili motor k obyčejnému kolu, nezměnivše na něm linie, zatímco Laurin a Klement si počínali opačně. Postavili kolem motoru a jeho orgánu kolo. Myšlenka tedy stejná, rozdíl byl v tom, že Francouzi zdůrazňovali princip kola, Češi princip automobilu. A Češi měli pravdu!"
Počínaje rokem 1902 se začali na trhu objevovat další motocykloví výrobci: v Praze to byl Josef Walter, ve Slaném Josef Michl s motocykly Orion, známé byly i motocykly Torpedo z Kolína. Výrobců bylo ale po Čechách postupně na desítky. V Liberci začal motocykly Zeus prodávat Christian Linser, majitel významného strojírenského podniku. Následně postavil i automobil, ale nakonec se spojil s baronem Theodorem Liebiegem, a tak v roce 1907 vznikla firma vyrábějící automobily RAF. Kvalitní, ale drahé vozy měly být konkurencí firmě L & K, o šest let později ale naopak mladoboleslavská automobilka jejich výrobu převzala.
Tehdy již měli Laurin s Klementem za sebou další prozíravý krok − včas totiž poznali, že svět se začne pohybovat spíše na čtyřech než na dvou kolech. V roce 1905 tak vznikl jejich první automobil Voituretta A. Když jeho výroba v roce 1911 skončila, vyráběly se v Mladé Boleslavi i nákladní vozy a autobusy. Zdá se to neuvěřitelné, ale do roku 1913 vzniklo na 40 různých typů automobilů nesoucích značku L & K.
Mnohé se přitom úspěšně vyvážely nejen po Evropě, ale i do jiných koutů světa, včetně Japonska.
Díky konstruktérovi Hansi Ledwinkovi se vzmáhala i výroba osobních a nákladních automobilů v Kopřivnici. Věhlas získaly hlavně vozy s avantgardními motory typu S.
Pozadu ve výrobě automobilů nehodlali zůstat ani v Praze. První byly vozy Velox vyráběné od roku 1906 v garážích pod Negrelliho viaduktem, až v roce následujícím se dohodla První Českomoravská továrna na stroje s firmou Františka Ringhoffera na založení Pražské automobilové továrny. Nejprve v ní sice vyráběli licenčně francouzské vozy, byl to ale první krok na cestě k pozdějším vlastním a velmi úspěšným automobilům nesoucím značku Praga. Třetím v Praze byl zavedený a úspěšný výrobce motocyklů Josef Walter, který v roce 1913, již v nové továrně v Praze-Jinonicích, zahájil výrobu svých prvních automobilů. Postupně se osobní, ale i užitkové vozy Walter zařadily mezi ty nejkvalitnější.
České konstruktérské milníky
Snad stojí za připomenutí pár čísel charakterizujících tuto dobu. Na počátku 20. století byl roční plat dělníka něco kolem 1200 korun, školníka 1500, foukače skla až 4000, ředitel školy si vydělal kolem 7000, úředníci od 6000 výše. A tak když se třeba první laurinka typu A prodávala v roce 1905 za 3600 korun, nemusel být automobil, kromě luxusních, nedosažitelnou záležitostí. Přitom dostupné byly i levnější vozy, protože do výroby se pustila, třeba jen krátkodobě, řada dalších firem. I když české automobily získávaly obdiv v mnoha zemích světa, hlavně kvůli různým úředním nařízením a drahému benzinu se nemohly v prodeji rovnat sousednímu Německu. U motocyklů byla naštěstí situace výrazně lepší. Přesto Čechy s Moravou patřily k menšině zemí, kde se motocyklová a automobilová výroba uchytila.
Přichází konjunktura
První světová válka samozřejmě narušila provoz továren, po vzniku Československa ale došlo ke konsolidaci a přišly zajímavé změny a novinky. Třeba v Kopřivnici, kde úspěšné zkoušky vozu NW typ U v horských podmínkách Vysokých Tater inspirovaly vedení továrny k přejmenování svých vozů, které tak od roku 1919 nesly značku Tatra. O čtyři roky později se v Kopřivnici opět zapsali do historie světového automobilismu revolučním typem Tatra 11 s úplně novou konstrukcí podvozkových prvků spojených v jeden tuhý celek. Slavná "tatrovácká koncepce" byla použita i u následných typů, včetně nákladních.
Pražská Praga, společný podnik První Českomoravské strojírny (později ČKD) a Ringhofferových závodů, pokračovala pod taktovkou nadaného konstruktéra Františka Kece v produkci jak žádaných nákladních vozů, tak i oblíbených osobních automobilů Alfa, Mignon či Grand, jež propagovala sloganem "vozy na statisíce kilometrů". Na konci 20. let se automobilka vyrábějící také motocykly, letecké motory i letadla dostala do čela československých výrobců.
Na přelomu 20. a 30. let zažívalo Československo skvělé časy. Podle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele bylo 12. na světě. Rostla i výroba automobilů. V polovině 30. let se pohybovala kolem 12 tisíc vozů ročně.
Významným krokem byla samozřejmě fúze značky L&K s plzeňskou Škodovkou, takže se v Mladé Boleslavi začaly od roku 1925 vyrábět osobní i užitkové automobily se značkou Škoda a typickým šípem na chladičích. Trvalo ale čtyři roky, než se na trh dostaly vozy vytvořené škodováckými konstruktéry, z nichž největší renomé získala Škoda 430.
V té době se do výroby automobilů zapojily i další firmy. Mezi nimi i Prostějovská továrna na stroje Wichterle-Kovářík, jejíž vozy Wikov se časem svou kvalitou staly aristokraty mezi českými automobily. V nedaleké brněnské Československé Zbrojovce přišli nejprve s vozem Disk, pojmenovaným podle variátorové převodovky, aby vzápětí začali jako první sériově vyrábět automobil Z4/18 poháněný dvoudobým motorem. To se psal rok 1926 a proslulá německá značka DKW se k použití dvoudobých motorů teprve chystala. Nutno podotknout, že písmeno Z na chladiči měla i řada úspěšných závodních automobilů. Se sloganem "malé vozy na velké cesty" pak také dosti rázně vstoupila v roce 1929 na automobilový trh pražská letecká továrna Aero − lidovým vozem Aero 500.
A motocykly? Těm nastaly dobré časy. Vedle zavedených značek, jakou byly slánský Orion či chebský Premier, se objevila celá plejáda méně či více známých výrobců, mezi nimi i motocykly BD, které se později vyráběly pod značkou Praga. Rozhodně unikátní byly motocykly zvané Čechie vyráběné v Krásné Lípě Albinem Hugo Liebischem.
V roce 1929 se pak díky Františku Janečkovi zrodila značka Jawa. Ten nejprve začal v Praze na Pankráci produkovat licenční stroje Wanderer, následné typy vlastní konstrukce se staly základem proslulosti motocyklů Jawa. O rok později pak spatřila ve Strakonicích světlo světa první motokola značky ČZ, následovaná již dospělým motocyklem ČZ 175.
Právě díky motocyklům začal počet registrovaných motorových vozidel v Československu výrazně stoupat. Rostla i výroba automobilů, v polovině 30. let se pohybovala kolem 12 tisíc vozů ročně. Na přelomu 20. a 30. let zažívalo Československo vůbec skvělé časy, když bylo podle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele 12. na světě.
S příchodem třicátých let se světem začala valit vlna aerodynamicky tvarovaných automobilů. V Tatře Kopřivnice, kde se mezitím vypracovali až k luxusnímu dvanáctiválci Tatra 80, se nejprve objevil prototyp V570, jemuž se nápadně podobal pozdější slavný Porscheho VW Brouk. V roce 1934 vytáhli kopřivničtí velké eso − první sériově vyráběný aerodynamický automobil Tatra 77. A o dva roky později přišla Tatra 87, která se nejen díky cestovatelům Hanzelkovi se Zikmundem stala legendární. To již ve Škodě začala zlatá éra díky Popularu, jehož kvality byly také prověřeny četnými dálkovými jízdami. A ostatní? Továrna Praga, vyrábějící několik typů úspěšných nákladních vozů, přišla s malou Baby, elegantní Lady či luxusním Goldenem, letňanské Aero uvedlo na trh sportovně laděný vůz Aero 30 zvaný "český jaguár" a Jawa představila v roce 1937 Jawu Minor, lidový vůz vlastní konstrukce. Již dříve přešla firma Walter k výrobě menších vozů podle licence Fiat. To ale bylo její labutí písní, stejně jako vůz Z5, zvaný Express, který zakončil automobilovou éru brněnské Zbrojovky.
Přišel ale rok 1939 a s ním i neblahé dějinné události a pro motoristy zásadní změny. Po okupaci se začalo jezdit vpravo, musely se odstranit poznávací značky CS, odpojit ukazatele směru a povinnou výbavou se staly kryty světlometů. Postupně byla kvůli přechodu na zbrojní výrobu produkce osobních vozů omezena či zastavena. Zvláště po roce 1941 se situace zhoršila − skončil volný prodej pohonných hmot, soukromé jízdy byly jen na povolení, pneumatiky rekvírovány. Motoristický život byl tak spolu s výrobou značně ochromen.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
