V roce 1951 uprchl jeden chlapec se svou rodinou z hořící vesnice během kruté války, která přinesla jejich zemi nespočetné množství mrtvých a zkázu. Stal se očitým svědkem lidského utrpení, které ho děsilo celá následující léta.

Toto dítě, jež válečný konflikt vyrval z jeho rodných kořenů, jsem byl já − tentýž chlapec, který vyrostl, dospěl a v roce 2006 se stal v pořadí osmým generálním tajemníkem Organizace spojených národů.

Jako generální tajemník OSN jsem po celém světě potkal spoustu dětí, zejména v Africe a na Blízkém východě, které mi připomínaly mou vlastní zkušenost bolestného odtržení od domova. Pokaždé jsem v nich spatřoval sebe sama a jen mě to utvrdilo v rozhodnutí pozvednout uprchlický problém do čela globální agendy dneška.

Koncem roku 2017 musel podle Úřadu vysokého komisaře OSN opustit své domovy rekordní počet 68,5 milionu lidí v celém světě, včetně 25,4 milionu běženců. Pouze 102 800 z nich, tedy méně než jednomu procentu, se v témže roce podařilo vrátit se domů. Údaje získané v rámci Projektu nezvěstných běženců (spustila ho Mezinárodní organizace pro migraci − IOM, pozn. red.) navíc ukazují, že během první poloviny roku 2018 zemřely při nebezpečné cestě přes hranice a na volném moři téměř dva tisíce uprchlíků a běženců.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Bohatší státy musí podle Pan Ki-muna přijmout a přesídlit mnohem více než jen jedno procento světové uprchlické populace. Takové spravedlivé sdílení odpovědnosti je podle něj nevyhnutelné, abychom zmírnili krizi globální solidarity.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se