Snažím se být po Leonardově vzoru o něco pozornější i zvídavější vůči věcem, které mě obklopují, říká Isaacson, jehož da Vinciho životopis vychází v češtině

Zhruba jakou dynamiku má voda tekoucí bystřinou? Které obličejové svaly vytvoří stěží postřehnutelný úsměv na rtech? A jak by mohlo vypadat obrněné vozidlo tažené koněm? Leonardo da Vinci, renesanční umělec, vynálezce a polyhistor narozený ve druhé polovině 15. století, putoval světem a nepřestal se podivovat nad tím, co ho obklopuje. Nakladatelství Práh před několika dny vydalo jeho životopis, jejž napsal "portrétista výjimečných", americký historik, novinář a spisovatel Walter Isaacson. Podle něj byl udivený přístup ke světu jedním z rysů umělcovy geniální mysli. A do jisté míry se prý dá naučit. Od chvíle, kdy začal pročítat zhruba 7000 stran da Vinciho deníků, se také Isaacson snaží přemýšlet obdobně. Mnoho zájmů umožňuje člověku přicházet s nečekanými analogiemi či novými řešeními starých problémů, jak říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

HN: Knihu jste v angličtině vydal vloni. Narazil jste od té doby na něco zajímavého týkajícího se da Vinciho, co jste do životopisu nezařadil?

Každý den se po Leonardově vzoru snažím být o něco pozornější i zvídavější vůči věcem, které mě obklopují. Všímám si krásy a pokouším se o ní uvažovat stejně komplexně, jako to dělal on. O nových informacích, které bych do knihy zařadil, se ale mluvit asi nedá. Příští rok se ovšem uskuteční spousta akcí, výstav i oslav souvisejících s 500. výročím Leonardova úmrtí. Na ty se těším.

HN: Kam pojedete?

Fantastické výstavy se připravují od Nizozemska přes Francii a Německo až po Itálii. Bývalý šéf Microsoftu Bill Gates na jednu z nich zapůjčí svůj Kodex Leicester, jeden z nejvzácnějších Leonardových zápisníků, ten bude k vidění ve Florencii. Budu mít napilno.

HN: Napsal jste knihy o Albertu Einsteinovi či Henrym Kissingerovi, přitom existují lidé, kteří třeba studiu jejich korespondence zasvětili akademickou dráhu. Je to výhoda, nebo nevýhoda, vyprávět příběhy známých historických velikánů?

Většina lidí zase tolik neví třeba o vztahu Leonarda da Vinciho k vědě, o tom, jak ovlivnila jeho umění. A pravděpodobně se příliš neví, o čem pojednávaly jeho deníky. Ano, tušíme relativně dost o Leonardovi jako umělci, autorovi například obrazu Poslední večeře Páně. Stejně zajímavé na něm však je, že byl člověkem, který o okolním světě věděl víc než kdokoliv před ním. Ve své době se přiblížil k hranici toho, co bylo možné poznat.