Moderní žurnalistika potřebuje emoce. Spoustu emocí. Běžné zpravodajské dění je moc suché, obecenstvo ho pouští jedním uchem dovnitř a druhým ven. V rádiích se ze zprávařů stávají diskžokejové mluvící do hudebních podkresů. V novinách se dělají příběhy i z předpovědi počasí. A televizní zprávy začínají na komerčních stanicích volně splývat s Hollywoodem, protože kde chybí autentické záběry, vždycky se dá dotočit něco ilustračního a s rázným hudebním podkladem.

Ne že bych to nechápal. Současný mediální svět soutěží o pozornost konzumentů se spoustou jiných platforem a technologií. Když budete znít moc nudně a nebudete mít hodně živých vstupů, budou diváci místo sledování zpráv dobývat další úrovně ve své oblíbené mobilní hře. Mnoho z nich to dělá už teď a tříštění pozornosti se bude jenom zhoršovat. Zkuste si sami vzpomenout, jaké reportáže vlastně byly včera v hlavních zprávách. Neměli jste je náhodou puštěné jen jako kulisu?

Základní novinářské žánry byly léta spolehlivě dané: tady máte zprávy, tady publicistiku, tady komentáře. Ale vlivem emocí, naléhavosti, konkurence a technologií se přístupy překrývají a občas se objeví úplně nové styly a postupy. Zprávy ve variantě pro sociální sítě div nejsou vyprávěné pomocí smajlíků. Z investigativní žurnalistiky se stává něco jako thriller, ke kterému potřebujete filmový štáb s postprodukcí. Novináři se mění v herce a režiséry zároveň. Zajímavý obsah nestačí, pokud mu nedáte formu moderního seriálu z Netflixu.

Nesdělujete pak informaci, ale vyprávíte příběh. Proto mi moc nejde pod nos způsob, jakým servírují svá odhalení Sabina Slonková s Jiřím Kubíkem ze Seznamu. Nejsem fanoušek dramatizované žurnalistiky, vadí mi stylizované dialogy posouvající děj a papírové označení jejich cyklu za dokumentární detektivku.

Pomyslně mi to v hlavě spíná varovné světlo, že to bude nějaká právní klička. Nenadchlo mě ani to, když jsou tvrzení jedné strany v podstatě nekriticky prezentována jako správný výklad. Nebo kouskování příběhu. Opakuji, z pohledu mediálního a internetového byznysu chápu, proč to tak je. Ale z pohledu žurnalistických tradic jsem asi moc velký konzervativec na to, abych docenil kombinování investigativy s cestopisem a melodramem.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.