Česká republika patří mezi velmi úspěšné země například v třídění odpadů − možnost odhodit odpadky do barevných popelnic je u nás téměř na každém rohu. Co se ale týče "zelenání" třeba průmyslové výroby, to zatím postupuje poměrně pomalu. O posun směrem k cirkulární ekonomice se však postupně začínají zajímat i velmi konzervativní odvětví, jako je stavebnictví, energetika nebo třeba těžký průmysl. V Česku přitom existují firmy, které se oběhové ekonomice věnují a její principy přenášejí do praxe. Svými projekty dosahují už nyní úspěchů i v zahraničí.
Jednou z tradičních společností, které se na tento trend zaměřily a přispívají tak ke změně myšlení ve svém odvětví, je mezinárodní stavební firma Skanska. "Stavebnictví patří k oborům, jež jsou závislé na zdrojích a surovinách a velkým podílem také přispívají ke zvyšování uhlíkové stopy. Skanska pracuje s tématem šetrné spotřeby nejen proto, že udržitelnost je jednou z našich hlavních hodnot, ale také se jako správný hospodář snažíme v prvcích cirkulární ekonomiky hledat i finanční výhody," říká Karel Fronk, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje společnosti Skanska.
Šetrné využívání pitné vody
Klíčovou oblastí, kterou se Skanska zabývá a kde využívá principů oběhové ekonomiky, je efektivnější využívání vody a odstranění zbytečného plýtvání s ní. Úspora pitné vody je jedním ze stěžejních společenských témat na celém světě. V současné době se přes 660 milionů lidí musí smířit pouze s přístupem k neupravené vodě a Světová zdravotnická organizace předpovídá, že v roce 2025 bude nedostatkem pitné vody postižena polovina světové populace.
◼ Mezinárodní stavební firma se sídlem ve Švédsku.
◼ Zaměřuje se na pozemní a inženýrské stavitelství, dopravní stavitelství i komerční development.
◼ Mezi nejznámější stavby vybudované společností Skanska patří londýnský mrakodrap 30 St Mary Axe, přezdívaný "okurka".
◼ V České republice působí od poloviny devadesátých let.
V českých domácnostech se přitom zhruba čtvrtina pitné vody používá zbytečně ke splachování, přičemž pro tuto činnost lze stejně efektivně využívat vodu, která je mírně znečištěná. "Nechceme odvádět vodu z lokality pryč, ale naopak ji udržet a vylepšit její kvalitu. Voda, která by se normálně odvedla do čistírny nebo jiných technických objektů, se dá znovu využít pro závlahu, splachování toalet a pro další aktivity, kde není nutné používat pitnou vodu," říká Eva Neudertová, specialistka pro Green Business ve Skanska Reality.
Skanska tak vyvinula systém takzvané šedé vody, který se tuto vodu snaží v domácnosti uspořit. Jde o vodu, která je málo znečištěná − neobsahuje odpady z toalet. Zejména je to voda ze sprchy, van a umyvadel. Systém zároveň využívá dešťovou vodu, která slouží jako záloha při nedostatku šedé vody.
Skanska využívá šedou vodu v bytovém domě Botanica K (3, 4), který stojí v pražských Jinonicích. Za půl roku dům ušetřil díky tomuto systému celkem 550 m³ pitné vody, což činí zhruba 50 tisíc korun. S využíváním šedé vody tam není spokojená jen necelá desetina domácností.
"V nainstalované technologii ve sklepě domu se shromažďuje voda z umyvadel, van a sprch, přečišťuje se, dezinfikuje a vrací zpět do oběhu právě pro účel splachování toalet. Díky mechanickému, biologickému a chemickému čištění dosahuje přečištěná voda vysoké kvality," říká Petr Dušta, senior manažer projektu Botanica K. "Protože se nám recyklace šedé vody osvědčila, připravujeme i další projekty s tímto řešením. Systém se navíc snažíme neustále zdokonalovat. Spolupracujeme například s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze," dodává Eva Neudertová.
Společnost Skanska ovšem v některých případech naráží na limity v podobě nepřipravené legislativy. "Ta může být bariérou, ale i příležitostí. Jedním z příkladů je hospodaření se šedou vodou, s níž legislativa pracovat neumí. Inovativní firmy tedy musí počítat s časovou prodlevou a mnohdy i s potenciálním neúspěchem. Každopádně se ale snažíme o spolupráci s ministerstvy, kde řešíme využití druhotných surovin ve stavebních výrobcích," popisuje Eva Neudertová.
Dešťová voda je také voda
Kromě vyčištěné odpadní vody se Skanska snaží využívat také vodu dešťovou. Místo toho, aby se voda co nejrychleji odvedla ze střech pryč, se ji firma pokouší zachytit v podzemní či nadzemní nádrži a využít ji jako vodu užitkovou například na závlahu zeleně. V současné době tato voda běžně končí v kanalizaci.
Dešťová voda se ve filtru či sedimentační jímce zbaví hrubých nečistot a je svedena do nádrže, odkud se v případě potřeby čerpá ponorným čerpadlem či domácí vodárnou. Pro případ nedostatku srážek je systém doplněn o přívod pitné vody, která slouží jako záloha. Na stavbách se zároveň využívají také prvky pro zasakování, zdržení či výpar vody.
Nízký výdej energie
Další klíčovou součástí udržitelných staveb je úspora energie při jejich provozu. "Domy je potřeba nejen kvalitně zateplit, ale ideálně také jejich spotřebu pokrývat z obnovitelných zdrojů. Časté je tak využívání sluneční energie v podobě fototermických panelů. Zachycené teplo se využívá na předehřev teplé vody pro domácnosti," říká Karel Fronk.
Velké úspory energie je možné dosáhnout i v oblasti větrání, kde lze opětovně využít teplo z odpadního vzduchu a předehřívat jím v zimě čerstvý vzduch vstupující do objektu. "Každý z našich projektů je díky zateplení fasády a řešení vnitřních technických systémů minimálně o čtvrtinu lepší v úspoře energií, než požaduje současná legislativa," dodává Karel Fronk.
Recyklovatelné materiály
Principy oběhové ekonomiky firma dodržuje i v případě materiálů, které se využívají zejména v silničním a železničním stavitelství. Primární zdroje se snaží nahrazovat recykláty, které vznikly při jiných stavbách.
"Ve stavitelství je dnes patrná snaha omezit spotřebu písku jako primární suroviny. Písek je však natolik specifický materiál, že prozatím stoprocentní alternativní náhradu nemáme. Musíme se tedy soustředit na provozní výzkum a vývoj v této oblasti. S materiálem pracujeme i během výkopových prací − například v projektu Visionary v pražských Holešovicích jsme nechali vlakem přímo z místa vyvézt částečně kontaminovanou zeminu a našli pro ni využití na jihu Čech. Dalším příkladem je práce s odřezky sádrokartonů, které vracíme dodavatelům a ti je znovu využijí k výrobě nových sádrokartonů," vysvětluje Eva Neudertová. Firma odváží pouze pět procent materiálu ze staveb na skládky, vše ostatní se recykluje.
Oživlé brownfieldy
Skanska se snaží měnit i přístup ke stavbě a uvažuje, jak pozemky využít ještě předtím, než na nich realizuje své developerské projekty. Objekt v Modřanech, který byl dříve brownfieldem po modřanském cukrovaru, společnost přestavěla na komunitní prostor. Získal tak účel ještě předtím, než zde firma začne budovat nové domy.
"Nově získávané pozemky v Praze jsou v současnosti především brownfieldy a vývoj nového projektu na takovém pozemku trvá mnoho let. Využíváme tak příležitosti a oživujeme tyto prostory řadu let před samotnou výstavbou. Příkladem je komunitní prostor Cukrkandl, v současnosti zde funguje improvizovaná kavárna s cykloservisem, hřiště pro malé i velké, venkovní fitness a kulturní zázemí s vlastním programem. Koncept cirkulární ekonomiky v praxi zavádíme také náhradou primárních zdrojů materiály druhotnými, recyklovanými. Příkladem je stavba dálnice D4 Skalka u Příbrami, kde jsme po dohodě s investorem využili odvalový materiál z bývalých uranových dolů," popisuje Karel Fronk.
Firma se ve svých projektech zaměřuje mimo jiné na rozvoj cyklostezek a tvorbu parkovacích míst, která jsou vyhrazená pro takzvaný car sharing či pro nabíjení elektromobilů. Vytváří také reklamní předměty z odpadových materiálů, vyrábí tak propisky, vizitky nebo například obaly na tablety. Zároveň propaguje princip kanceláře bez zbytečných obalů a plastů.
Výhody bydlení v zeleném
Jasnější kontury cirkulární ekonomice se Skanska ve své činnosti snaží dát zhruba poslední tři roky. Intenzivně se tímto tématem začala zabývat poté, co začala celosvětová debata na téma udržitelnosti a šetrnějšího stavění. "Cirkulární ekonomiku se snažíme zapojit do plánování projektů, jejich výstavby i provozu kanceláří, kde naše společnost sídlí," říká Fronk.
"Zákazníky stále nejvíce zajímá lokalita a cena. Naším úkolem je tedy vysvětlit jim, v čem spočívají výhody bydlení v "zeleném" projektu. Klienti si mnohdy neuvědomují, že pořizují investici, která po mnoho let bude mít větší nebo menší dopad na životní prostředí. Náš přístup většinou hodně překvapí klienty přicházející od konkurence, která se šetrnému stavění nevěnuje," uzavírá.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
