Právo na ticho: Až čtvrtina obyvatel Česka trpí nadměrným hlukem ze silniční dopravy, pomoci by jim mohly soudy

Tisíce Pražanů na jihozápadním okraji města nemohou klidně spát. Obtěžuje je hluk z dálničního okruhu. "Když se podíváte na přemostění údolí Vltavy radotínským dálničním mostem, již prostým okem objevíte, jak nedostatečná jsou protihluková opatření mostu a jeho nájezdů," říká místopředseda Spolku pro Komořany Jiří Zemánek, když stojí na kopci nad Pražským okruhem. "Protihlukové stěny jsou příliš nízké, hladké skleněné stěny odrážejí zvuk do údolí Vltavy a v okolí nájezdů na mostovku s délkami přes sto metrů je jen trubkové zábradlí, které šíření hluku nezabrání vůbec," ukazuje na most. Hluk se z něj šíří do celé zástavby Komořan, kde žije 2400 obyvatel. Obtěžuje ale i Zbraslav, Modřany a Radotín.

Estakáda nejdelšího mostu v České republice se složitým propletencem nájezdů vznikla v roce 2010. Klene se nad Vltavou a Berounkou, pod ním proudí vozidla dálnice D4, takzvané strakonické, spojující hlavní město s jihozápadní částí Čech. Ve Zbraslavi a Komořanech se letos lidé podepisovali pod petice, aby apelovali na úřady, které podle nich nechtějí problém řešit.

"Nejvíce to lidem vadí v létě, kdy se nemohou před hlukem kvůli horku zabednit. Hluk ovlivňuje i počasí a roční doba, někdy je slyšet mnohem výrazněji, jindy je to lepší. Máme tu i jednu akustickou kuriozitu. Když se v atmosféře vytvoří rozhraní vrstev rozdílných vlastností, vznikne takzvané zrcadlo a slyšíte jednotlivé průjezdy kamionů tak zřetelně a intenzivně, jako by vám jezdily v těsné blízkosti domu," popisuje Zemánek a dodává, že ve skutečnosti jsou to kamiony z oblasti více než kilometr vzdáleného vjezdu do Cholupického tunelu.

"To, že Praha potřebuje dopravní stavby, si dobře uvědomujeme. Naprosto nás ale zklamal přístup zodpovědných orgánů. Pro obyvatele Komořan, kteří trpí důsledky této dopravní stavby celorepublikového významu, pomineme-li dvě opakovaná hluková měření, do dnešního dne nikdo nic neudělal," tvrdí.

Podmínka pro Blanku

Lidé žijící na opačném konci Prahy se od petic posunuli už o něco dál. Městský soud v Praze má právě dnes vynést zásadní rozhodnutí pro všechny obyvatele metropole: zda hlavní město bude muset zklidnit jednu ze svých nejdůležitějších tepen, ulici V Holešovičkách, kterou denně projede přes 85 tisíc aut.

Zatímco hygienické limity nařizují, že hladina hluku ve dne nemá překročit 60 a v noci 50 decibelů, na severní části magistrály vedoucí od tunelu Blanka k nemocnici Bulovka tuto hranici přesahuje v noci až dvacetinásobně a dosahuje 65 decibelů (každé tři decibely znamenají dvojnásobek hluku).

To, že Praha má Holešovičky zklidnit, již loni v únoru rozhodla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Petra Lukášková. A přikázala, že do roka od právní moci rozsudku musí hlavní město provést taková opatření, aby se nejen hluk, ale také imise dostaly do platných limitů. "Pokud tak neučiní, může to soud vymáhat prostřednictvím pokut," uvedla soudkyně na adresu města při loňském vyhlášení verdiktu.

Lukášková obyvatelům Holešoviček vyhověla již jednou, a to před sedmi lety. Její tehdejší verdikt však vzápětí zrušil odvolací soud − podle něj neodůvodněně preferovala zájmy obyvatel v těsné blízkosti dopravní tepny před zájmy města a všech jeho obyvatel. Lidí z Holešoviček se ale zastal Nejvyšší soud, který přikázal věc znovu projednat a vzít v potaz třeba to, zda se město snaží situaci napravit.

I napodruhé Lukášková vynesla stejný verdikt. "Žalovaným dosud nebyla přijata dostatečně účinná opatření, která měla předcházet zprovoznění tunelového komplexu Blanka," konstatovala. A poukázala na to, že stavební povolení pro Blanku jednoznačně stanovilo, že v ulici V Holešovičkách nesmí hluk překročit hygienické limity.

"Jednou z podmínek navíc bylo, že nesmí být (Blanka) zprovozněna do doby, než bude hotova severní část okruhu přes Suchdol a Běchovice," poukázala soudkyně na to, jak hlavní město při stavbě tunelového komplexu porušilo pravidla, která mu stanovily úřady. Blanka tak nemůže být vůbec zkolaudovaná, což město vyřešilo šalamounsky. Tunel uvedlo "jen" do zkušebního provozu, ovšem s plným provozem.

Město se brání, že se o nápravu snaží, a podalo opět odvolání. Koordinátorka protihlukových opatření pražského magistrátu Pavla Úlovcová tvrdí, že práce na snížení hluku i imisí probíhají. V ulici V Holešovičkách byla snížena rychlost a město tam položilo tichý asfalt. Dvakrát ročně prochází ulice spe­ciálním čištěním vozovky, které má rovněž snížit hluk. "Víc už venku nejde dělat," konstatuje Úlovcová.

Město také od loňska provádí na své náklady úpravy na občanských domech. Dosud ho to stálo více než sto milionů a vyměnilo například okna v 90 ze 130 domů. "V souladu s požadavky hygienické stanice dochází také k výměně topného systému nebo se v některých objektech dělá nucené větrání," uvedla Úlovcová. Jak dodala, ve vnitřních prostorách se těmito opatřeními daří snížit hluk pod 45 decibelů ve dne a 35 v noci.