Odchody a konce jsou časem reflexe. Při ohlédnutí za prezidentstvím George Herberta Walkera Bushe, který v pátek zemřel ve věku devadesáti čtyř let, jsou první pocity překvapení a také nostalgie. A pak, když se podíváme pozorněji, naděje.
Překvapení proto, že jsou to necelá tři desetiletí, kdy George H. W. Bush přišel v lednu 1989 jako 41. prezident USA do Bílého domu. Ale rozdíl mezi jeho osobností a některými současnými vrcholnými politiky − v USA stejně jako v Česku − je tak neuvěřitelný, že se zdá, jako bychom mezitím urazili stovky světelných let.
A to proti proudu času od roku 1989, kdy jsme si mysleli, že jsme na konci historie, že liberální demokracie už bude jen obyčejně, nudně vzkvétat. Odchod George Bushe, posledního z velkých politiků, se kterým jsme si tuto budoucnost spojovali, nám připomněl, jak skvělé to byly chvíle, když šlo něčemu tak nadějnému jednoduše věřit. Proto ta nostalgie.
Vidíme současnou deziluzi, snažíme se pochopit její příčiny dříve, než nás plně dostihnou její možné nebezpečné důsledky. Hledáme nové modely, je poptávka po velkých vizích.
Zbývá vám ještě 70 % článku
Co se dočtete dál
- V čem byl G. Bush jiný než ostatní politici?
- Co bylo v jeho politice nejdůležitější?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se
Co se dočtete dál
- V čem byl G. Bush jiný než ostatní politici?
- Co bylo v jeho politice nejdůležitější?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.