Sjezdovky se zelenají a vodní děla na ně nestačí. Kvůli extrémnímu suchu nemají skiareály dostatek vody na umělý sníh

Začátkem prosince obvykle sněžná děla ve Špindlerově Mlýně poprašují poslední holé kousky svahů, pokud nenapadl přírodní sníh. Ještě minulý týden se ale jedna z páteřních sjezdovek na Svatém Petru celá zelenala.

"Letos jsme bojovali s extrémním suchem. Vhodné počasí na výrobu technického sněhu by bylo, ale voda chybí," popisuje Čeněk Jílek, výkonný ředitel skupiny Tatry Mountain Resorts, která Skiareál Špindlerův Mlýn spoluvlastní.

Podobně jsou na tom i další lyžařská střediska po celé republice. Letos poprvé silně pociťují sucho, které v Česku čtvrtým rokem neustává. Potíže s nedostatkem vody na výrobu technického sněhu provázejí začátek sezony hlavně v místech, kde čerpají vodu z horních částí toků a z drobných říček.

"Musíme dodržovat minimální průtok vody v potoku, což nám umožňuje sněžit tak na 30 procent oproti normálu," podotýká Petr Toman, který má na starosti komunikaci Skiresortu Buková hora v Orlických horách.

Ve Špindlerově Mlýně, kde odebírají vodu na zasněžování ze čtyř míst na Labi, zaznamenali v listopadu násobně menší průtok v řece než obvykle.

"Do budoucna budeme určitě muset k zasněžování využít vodu z Labské přehrady, odkud zatím čerpáme jen pro okrajové středisko Labská," říká ředitel skiareálu René Hroneš.

Jaký má umělé zasněžování vliv na stav vody v řekách a potocích, v Krkonoších zkoumá hydrologický projekt. Skončí za dva roky a první poznatky ukazují, že při čerpání vody z jednoho potoka nebo řeky pro soustavu sjezdovek může množství vody v korytu poklesnout i o 20 procent, což hlavně v době sucha ohrožuje vodní živočichy a rostliny.

Kvůli dlouhodobému suchu se v poslední době na lyžařská střediska, která odebírají vodu z řek, více zaměřují i vodoprávní úředníci, správci povodí nebo inspektoři životního prostředí. Například moravskoslezští vodohospodáři vyrazili na kontroly zimních středisek minulý týden.