Na Nový rok to bude přesně 10 let, co Česko začalo předsedat Evropské unii. Tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) se chopil řízení Evropské rady, tedy summitů nejmocnějších evropských lídrů. A to v době nejtvrdší ekonomické krize od druhé světové války i řady dalších problémů. Uprostřed předsednictví si Češi nakonec sami svrhli vládu. Ještě předtím se Topolánek stihl málem poprat s francouzským prezidentem Sarkozym, jak vzpomíná v rozhovoru s HN. Mluví i o tom, jak ho podrazili Václav Klaus nebo Jiří Paroubek.
HN: Hned na začátku ledna 2009 se Rusko a Ukrajina začaly hádat o dodávky plynu a Rusové tok do Evropy stopli. Jak došlo k tomu, že jste se do toho nakonec vložil?
V krizi jednám většinou intuitivně správně. Slovákům a Bulharům už plyn docházel. Odletěli jsme v pátek 9. ledna odpoledne do Kyjeva. Na letišti čekali oba velcí rivalové, prezident Viktor Juščenko a premiérka Julija Tymošenková, po čtyřech měsících poprvé společně. Sedli jsme do Viktorova mercedesu, on řídil. Měli jsme pak vyhrocenou mnohahodinovou diskusi, kdy na nás zkoušeli různé triky. Nakonec jsem jim vnutil smlouvu o řešení pod dohledem mezinárodní komise. Byli ochotni ji podepsat, když to podepíšou Rusové.
HN: Takže jste letěli neplánovaně do Moskvy.
To už bylo pozdě večer. Po dohodě s Angelou Merkelovou se podařilo vyjednat sobotní schůzku s Putinem, který byl tehdy premiérem. Jednání trvalo asi pět hodin a bylo docela ostré. Říkám mu: Nezvednu se z téhle židle, dokud to nepodepíšeš. Všem kolem mě tekl studený pot po zádech. Nakonec jsme se dohodli. Všichni se mě ptali: Co budeme dělat teď? Já: Poletíme do Kyjeva! Oni na to: V sobotu večer? Nemožné!
◼ Narodil se v moravském Vsetíně, v roce 2002 převzal po Václavu Klausovi předsednictví ODS. V letech 2006 až 2009 byl premiérem, jeho vládu svrhla opozice ve spolupráci s několika koaličními poslanci.
◼ Topolánek přišel o post předsedy ODS v roce 2010 po kontroverzních vyjádřeních pro časopis LUI. Následně odešel z politiky a pracoval mimo jiné jako předseda Teplárenského sdružení.
◼ Je zaměstnancem firmy Eustream, kterou kontroluje podnikatel Daniel Křetínský. Pro jeho média chystá vlastní talkshow. Letos neúspěšně kandidoval na prezidenta.
HN: Jak jste se tedy nakonec domluvili i s Ukrajinci?
Odletěli jsme do Kyjeva a jednání bylo zase konfrontační. Na Tymošenkovou jsem mezi čtyřma očima asi 10 minut křičel. Nicméně protokol byl na světě, krize se odblokovala. O půl páté ráno jsme přiletěli zpátky do Prahy. Do toho ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a diplomaté řešili problém Gazy, odkud zahájil Hamás raketové útoky na Izrael, který palbu opětoval.
HN: Vy jste se jednoznačně postavil za Izrael, i když to řada zemí EU viděla jinak.
Evropský antisemitismus známe. Ten arabský jsem pocítil na vlastní kůži, když jsem měl druhý den po prohlášení na Úřadu vlády arabské velvyslance a musel je uklidňovat. Při mé návštěvě izraelského Sderotu, kdy na nás z Gazy letěla raketa, jsem měl ovšem možnost zažít realitu na vlastní kůži.
HN: Krizi v Gaze chtěl řešit francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Byly pravdivé tehdejší zprávy, že se Česko a Francie dostaly do konfliktu?
Merkelová mi volala v sobotu 17. ledna večer, jestli jsem schopen v pět ráno přiletět do Berlína. Co se dělo? Sarkozy si naprosto svévolně vyjednal summit o Gaze s egyptským prezidentem Mubárakem a s dalšími aktéry a tvářil se, že české předsednictví vůbec nepotřebuje. Pro Angelu i pro mne, předsedu Evropské rady, to bylo nemyslitelné. Odjel jsem do Prahy, ve čtyři ráno letěl do Berlína a pak s Angelou jejím speciálem do Šarm aš-Šajchu na summit o Gaze. Naše letadlo přiletělo až za námi. Já a Karel Schwarzenberg jsme jménem EU jednali se všemi klíčovými politiky Blízkého východu.
◼"Jak že se ten premiér jmenoval?" jen obtížně si vzpomíná vysoce postavený evropský diplomat, který byl před 10 lety v bezprostřední blízkosti českého předsednictví EU. Když mu ale připomenete jméno Topolánek, hned ví, o kom je řeč.
◼ "Vlastně byl velmi dobrý. Zasedání řídil opravdu dobře, až nás to překvapilo," mluví o muži, kterému už následně neřekne jinak než Topol.
◼ Mirek Topolánek za sebou v Bruselu zanechal opravdu dobrou pověst. Částečně je to dáno i tím, že od českého předsednictví tehdy jen málokdo čekal slušný výkon.
◼ Češi si ovšem všechno pokazili v momentu, kdy si v Praze svrhli vládu. Předsednictví poté ztratilo veškerou autoritu. Deník Financial Times, bible globální elity, tehdy napsal: Češi ukázali, že mají skvělé úředníky schopné zvládat unijní agendu. A tragické politiky.
HN: Francie unii předsedala těsně před Českem. Podle vás tedy zpochybňovala, že to Česko zvládne?
Ano. Říkali, že jsme malá, nová a nezkušená země, navíc euroskeptická s euroskeptickým prezidentem, která nemá euro. Silné útoky začaly ještě předtím, než předsednictví začalo. Sarkozy byl známý tím, že je teatrální a má syndrom francouzského velikášství. O co víc ekonomicky zaostávali za Německem, o to větší měli ambici mistrovat ostatní. Zkoušel to, neuspěl. Ve snaze řešit finanční a ekonomickou krizi začal svévolně organizovat speciální summit. Tomu jsme s Merkelovou zabránili.
HN: Takže Angela Merkelová byla pro Česko klíčovým spojencem?
Nejenom, ale hlavně. Taky Slováci, Britové a další. Je potřeba říct, že ač v poslední době nesouhlasím s Merkelovou téměř v ničem, bez její podpory bychom v žádném případě nebyli schopni takového tlaku a výkonu. Merkelová to ale nedělala "zadarmo", taky potřebovala spojence. Byli jsme v naprosto permanentním kontaktu. I díky ní jsme nedůvěru vůči nám rozptýlili, abychom nakonec sami pochybnosti potvrdili 24. března 2009 tím, že Jiří Paroubek, Jaromír Soukup − dnešní pochybný moderátor a majitel "čínské" televize Barrandov −, Vojta Filip a lidé Václava Klause shodili vládu.
HN: Právě − neukázalo se, že ta francouzská nedůvěra vůči Česku byla aspoň částečně oprávněná? I z hlediska toho, jestli menší a méně zkušená země, jako je Česko, vůbec mohla mít dost administrativní kapacity na řešení tak velkých krizí, jako byla ekonomika, plyn a Gaza?
To druhé byl ten nejmenší problém. Naopak, přesvědčili jsme celou Evropu, že máme diplomatickou sílu, organizační schopnosti a dostupné kapacity. Navíc jsme měli Schwarzenberga, od Havlových dob prvního politika s takovou reputací. Na druhou stranu ale naše nasazení během předsednictví paralyzovalo chod vnitřní politiky. Měli jsme vnitrostranické problémy, které jsem neřešil, protože jsem na ně neměl kapacitu a čas.
HN: Dalo se pádu vlády předejít? Mohl jste vyjednat s opozicí nějakou dohodu o neútočení?
Alexandr Vondra s Janem Hamáčkem, tehdy zahraničněpolitičtí experti ODS a ČSSD, přesně toto ještě v roce 2008 dojednali. Když jsem přišel dohodu k Paroubkovi podepsat, seděl tam Luboš Zaorálek a začal mě vydírat. Že naši vojáci musí odejít z Afghánistánu, že musíme zrušit nemocniční poplatky. To jsem neakceptoval, takže dohoda s opozicí padla.
HN: A bylo možné pádu vlády zabránit přímo v březnu 2009, kdy opozice hlasování o nedůvěře vyvolala?
Tehdy probíhala řada jednání, například Paroubka s Klausem, zapojovali se do toho mí vnitrostraničtí soupeři a další lidé. V noci před hlasováním jsem jednal se Soukupem, který si "vodil" poslankyně zelených Zubovou a Jakubkovou. Vyjednal jsem s ním jeden hlas pro vládu. Ráno přišli lidé od Paroubka a začali mě vydírat. Brutálně! Poslal jsem je, víte kam. Asi jako jediný jsem věděl, že vláda padne. Na rozdíl od Paroubka, který byl tak překvapený, že neměl ani plán B.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dočtete:
- Proč se tehdejší prezident Václav Klaus fakticky spojil s Jiřím Paroubkem?
- Jak v průběhu předsednictví vypadaly vztahy Mirka Topolánka s francouzským prezidentem Sarkozym?
- Hodil by se Andrej Babiš na roli šéfa Evropské rady?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
