Brexit jako irsko-britský paradox

Do hlasování Dolní sněmovny o brexitu zbývá už jen zhruba deset dní a většina pro jakoukoli variantu rozvodu s Evropskou unií na obzoru stále není. Stávající situace se nejvýstižněji koncentruje v potížích s hranicí na irském ostrově. Nejen proto, že tu proti sobě stojí neslučitelné požadavky ponechat hranici co nejprostupnější a zároveň na ní vytyčit mez, kde na severní straně bude část Spojeného království, které už nebude členem EU, zatímco ta jižní nadále zůstává její součástí. Podstatnější je historický kontext.

Když jižní část ostrova získala − po dramatických, až bouřlivých událostech − před téměř stoletím nezávislost, tehdejší prostupnost hranice si leckdo v Londýně vykládal jako důkaz, že oddělená část se tak úplně neoddělila a že se příliš nemění status ostrova coby jakési závislé periferie. Vrchnostensky to vyjadřovaly dobové anglické vtipy na adresu Irů, kteří v nich byli líčeni asi tak stejně chytří jako Belgičané ve vtipech Francouzů či policisté ve vtipech českých. Vzájemné propojení celého ostrova bylo patrné i ve společných reprezentačních týmech třeba v tak oblíbeném sportu, jako je kriket.

Proměna přišla počátkem 70. let minulého století se vstupem Spojeného království a Irska do tehdejších Evropských společenství. Někdejší periferie se zbavovala nálepky přívěsku impéria, kde si malý musí vedle velkého pořád a marně stoupat na špičky.