Stát se biologem zatoužil Ondřej Smetana už v jedenácti letech, když se ve školních praktikách poprvé podíval do mikroskopu − na cibuli.
"Doma jsem pak škemral o mikroskop. Dostal jsem ho k Vánocům a od té doby pořád něco zkoumal. Hlavně rostliny a houby. Ty mě zajímaly odmalička," vzpomíná pětatřicetiletý vědec. Zanícení ho teď dovedlo až k objevům, které mohou přepsat celé kapitoly učebnic a zvýšit výnosy zemědělcům.
Rostlinným biologům z univerzity ve finských Helsinkách, kde Smetana coby postdoktorand sedm let působí, se povedlo zatím nejkomplexněji popsat, jak rostliny rostou do šířky. Jde o poznatky světového významu. Objevy biologové minulý týden publikovali ve dvou článcích v časopisu Nature. Ten platí za jeden z nejprestižnějších vědeckých magazínů světa. Český biolog je u jednoho ze článků podepsaný coby hlavní řešitel.
Se svým týmem tak ukončil téměř stopadesátiletou vědeckou debatu o tom, kde přesně v rostlině leží a jak se chovají zárodečné buňky, které jsou odpovědné za růst rostlin do šířky. "Dosud nebylo jisté, zda jsou dřevo a lýko, tedy dva typy vodivých pletiv, vytvářené pouze jednou vrstvou zárodečných buněk, nebo jsou tyto vrstvy dvě. Nyní jsme experimentálně dokázali, že v takzvaném kambiu, což je dělivá buněčná vrstva vytvářející dřevo a lýko, je jen jedna vrstva zárodečných buněk," uvádí univerzita v tiskové zprávě.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, co má v plánu Ondřej Smetana, až se vrátí do Česka, jak vypadá emoce vědce, který přišel na něco po 150 letech vědecké diskuse, a k čemu se používají molekulární nůžky.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
