Plnoletá Wikipedie. Vyhrála a pomáhá

Výročí je pravidelná příležitost psát o něčem, na co bychom si jinak nevzpomněli. Dnes třeba o Wikipedii. 15. ledna 2001 totiž po několikaletých přípravách a pokusech poprvé spustil Jimmy Wales její anglickou verzi. Ta zavedla řadu novinek, předmětem velkých diskusí a kritik byl hlavně princip radikální otevřenosti, tj. také důvěry ve veřejnost. "Wiki" nejenže je zadarmo, bez reklam a k volnému použití, ale stejně zadarmo, a dokonce i bez registrace do ní může každý psát a opravovat, co uzná za vhodné. Kdo má nějakou zkušenost s blogy, se samozřejmě lekne: tohle přece nemůže fungovat. I Walesův první spolupracovník Larry Sanger se s ním brzy rozešel a za potlesku odborné veřejnosti založil vlastní Citizendium, kde autoři nejsou anonymní, prověřují se, musí se registrovat a články procházejí odbornou revizí.

Jenže zatímco odborníci přemýšleli, proč Walesův projekt nemůže fungovat, jeho rychle rostoucí komunita anonymních autorů psala a psala, a tak se brzy Wikipedie stala zajímavým zdrojem informací. Dotáhla to až na 300 jazykových verzí, celkem téměř 50 milionů článků, půl miliardy čtenářů a denně asi 60 milionů dotazů, takže její stránky jsou na pátém místě co do návštěvnosti na celém webu. Všechny Wikipedie běží přibližně na 350 serverech a všechno, včetně cca 200 zaměstnanců, se financuje výhradně z dobrovolných darů.

Česká Wikipedie vznikla o pár let později, fakticky až v roce 2003, a dnes čítá přes 400 tisíc článků. Denně si na ní čtenáři otevřou na dva miliony stránek. Značnou část návštěvníků sem odkážou obecné vyhledávače, takže i školáci si dovedou vygooglovat, co potřebují, často z mobilu, a mnozí ani nevědí, že užívají Wikipedii. Protože je obsah všech Wikipedií volně přístupný a podle licence GFDL i přímo použitelný, nabízí řada serverů jeho kopie a texty se často citují. Výběr asi 20 tisíc článků německé Wikipedie vydalo nakladatelství Bertelsmann tiskem i na CD. Společný sklad více než 50 milionů volných obrázků Wikimedia Commons rádi užívají i vydavatelé časopisů a knih.

Genialita Jimmyho Walese vynikne ve srovnání s osudem Sangerovy konkurenční encyklopedie. Ačkoli ji na začátku všichni vítali a dostala velké granty, má dnes něco přes 20 tisíc článků v různém stupni vývoje, ale jen asi 180 hotových čili schválených. Témata článků vybírají (stejně jako ve Wikipedii) sami autoři, ale protože je jich hrstka, je výběr velmi nahodilý a celek prakticky nepoužitelný. Tyhle problémy Wikipedie nemá, pokud se najde dostatek autorů i správců. Výběr témat ovšem odpovídá jejich zájmům, takže jsou tu silně zastoupeny například články o sportovcích, hudebnících, hercích a seriálech. Autoři rádi zakládají nová hesla a chlubí se, kolik jich mají, i když vyspělejší Wikipedie už několik let mnohem víc potřebují opravy, údržbu a aktualizaci článků než zakládání dalších a dalších "pahýlů", které nikoho nezajímají. Wikipedie má sice pravidla toho, co je encyklopedicky významné téma, ale autoři si pod heslem "Wikipedie není z papíru" svá témata nakonec prosadí, i když jsou často obskurní a efemérní.