VŠE o... tom, co hýbe světem kryptoměn

Uplynulý rok byl pro kryptoměny zásadní ve třech rovinách. Všichni jsme pozorovali celosvětové splasknutí velké investiční bubliny. Ceny bitcoinu a ještě citelněji ostatních kryptoměn padaly o 80, někdy i 90 procent. Vidina rychlého zbohatnutí se tak postupně rozplývala a část veřejnosti i médií opět začala avizovat smrt kryptoměn.

Na pozadí viditelného poklesu cen probíhaly ovšem důležitější fundamentální změny. Akumulovaná energie povzbuzená růstem cen v roce 2017 se přetavila do aplikačních projektů. Kryptoměny a technologie blockchainu, resp. decentralizovaných databází, jednak zaznamenaly vítaný posun ve vývoji a také se konečně začaly v daleko vyšší míře testovat v praxi. Bez skutečné užitečnosti, využitelnosti je poptávka čistě spekulativní.

O bitcoinu lze ještě uvažovat jako o penězích, kvalitní a vzácné peníze si svou poptávku najdou. Řada jiných kryptoměn ale odvozovala svou popularitu od možnosti řešení zásadních problémů s důvěrou nebo od zvýšené efektivity či ušetření nákladů v tom či onom. Investoři tedy uvěřili a investovali do řady nesmyslných projektů. I teoreticky rozumné kryptoměny selhaly v úkolu nabídnout masově využívanou službu. Nadšení tak vystřídala skepse. Ozývají se dokonce hlasy, že block­chain je bublina a kromě zajištění peněz, uchovatele hodnoty, tedy bitcoinu, se k ničemu dalšímu nehodí. Navzdory tomu se v roce 2018 začaly kryptoměny konečně více využívat, ne jako spekulativní nástroj, ale jako součást technologií zlepšujících například nakládání s osobními daty, dodavatelské řetězce, hlasování nebo rejstříky.

Zároveň se problematice začaly vážněji věnovat státy, banky, centrální banky a regulátoři. Praxe ukázala, že realizaci kryptoměnových řešení brání často především regulatorní nejistota, nebo dokonce absence jakékoliv regulace. Regulátoři ve většině zemí světa, včetně České republiky, překvapivě přistupují k problematice věcně a relativně vstřícně. Vnímají ji možná optimističtěji než drobní investoři, kteří se od krypta odvracejí nebo v lepším případě vyčkávají.

Nyní je zásadní, aby byla skutečně přijata rozumná právní úprava. A zároveň se musí podařit prosadit několik smysluplných aplikačních projektů, prokázat reálnou užitečnost krypta a distribuovaných databází. Pilotní projekty to mají vždy těžké, ale stejné je to s jakoukoliv revoluční technologickou změnou.

Velká očekávání komunity i regulátorů jsou pro rok 2019 spojena se dvěma typy projektů. První jsou takzvané stable coiny neboli kryptoměny vázané na dolar či jinou státní měnu. Již nějakou dobu existuje na trhu zejména kontroverzní tether, řady stable coinů však nedávno rozšířili například bratři Winklevossové, autoři Facebooku a velcí držitelé kryptoměn. Některé stable coiny mohou být vázané i na jiná aktiva, včetně kryptoměn. Druhým typem perspektivních projektů je takzvaná tokenizace tradiční finančních nástrojů, například akcií, dluhopisů, ale také voucherů, nebo dokonce klíčů k vozidlům či domům.

Důvěru neztrácejí ani univerzity. Na VŠE učíme o kryptoměnách jako jedna z prvních škol na světě, již od roku 2014. K dnešnímu dni však tematické kurzy zařadilo více než 40 procent vysokých škol na světě. Roste také počet absolventských a vědeckých prací. Na VŠE vznikla studentská iniciativa DecenTech Students, otevřená i studentům z jiných škol. Jejím záměrem je právě testovat připravenost a uživatelskou zkušenost avizovaných kryptoměnových projektů a řešení. Je to unikátní projekt plnící roli, která je právě teď nejvíce potřebná.