Coby manažer se dostal ze všech Čechů vůbec nejdál. V Hewlett‑Packard zastával pozici globálního viceprezidenta. Před dvěma lety americký gigant opustil a nyní se zabývá investicemi do tuzemských start‑upů. S podporou chytrých nápadů prý může z Česka vyrůst nový Singapur.
HN: V Hewlett-Packard jste strávil 20 let. Proč jste se rozhodl firmu opustit a stát se startupovým investorem?
Cítil jsem, že potřebuju změnu. Pracoval jsem třeba až 90 hodin týdně a byl pořád na cestách. Chtěl jsem trochu zpomalit a věnovat se víc rodině, kterou jsem dříve poněkud zanedbával. A taky jsem chtěl něco vrátit české společnosti. Proto jsem se rozhodl působit jako investor a mentor firemních manažerů a zakladatelů start-upů. Startupová scéna mě hodně fascinuje. Miluju technologie a celý život jsem se jimi v byznysu zabýval. U lidí ze start-upů vidím velký hlad po tom, něco nového se naučit a v podnikání uspět. Taková práce mě naplňuje.
HN: Jak se díváte na české start-upy ve srovnání s mladými technologickými firmami ze západní Evropy nebo USA?
Za poslední rok a půl jsem poznal spoustu startupistů, kteří jsou skvělými programátory a dobře se vyznají v umělé inteligenci nebo v analýze velkých dat. Musím říct, že po odborné stránce jsou na tom české technologické firmy většinou dobře. Oproti start-upům z USA, Velké Británie či Skandinávie ovšem mají obrovskou mezeru ve vedení byznysu.
Česko je malá země, ze které velkou technologickou společnost nevybudujete, pokud se nevydáte do zahraničí. Zakladatelé zdejších start-upů však mají minimální zkušenosti v tom, jak na zahraniční trhy expandovat. Nevědí, jakým způsobem vybudovat firmu a vést ji. Když přijdete s dobrou myšlenkou, ještě to neznamená, že na ní taky postavíte dobrý byznys. To je dlouhodobá záležitost.
◼ Spolupráci s Hewlett-Packard zahájil v roce 1997, kdy nastoupil do společnosti Compaq, kterou o čtyři roky později HP koupil. Od té doby prošel několika řídicími funkcemi na nadnárodní úrovni. V rámci HP řídil třeba region Evropy, Středního východu a Afriky, působil také jako výkonný viceprezident celé firmy pro obchod a marketing. Podílel se rovněž na úspěšném rozdělení Hewlett-Packard na počítačové HP Inc. a výrobce serverů HP Enterprise.
◼ V roce 2017 Zadák z americké společnosti odešel, nyní působí jako startupový investor a konzultant. Spolupracuje s českou vzdělávací institucí ELAI nebo pražským AI Startup Incubatorem. Pomáhá mladým technologickým firmám z Česka, jako jsou například SharyGo, Brand Embassy, GreyCortex či Lafluence.
◼ Nynější investor vystudoval elektrotechniku na ČVUT a doktorandský program na univerzitě v německém Erlangenu.
◼ Při rozhovoru pro HN v sobě Zadák nezapřel dlouholetého vrcholového manažera. Na odpovědi týkající se jeho bývalé firmy HP se snažil odpovídat diplomaticky, aby neprozradil příliš mnoho detailů z chodu jedné z největších IT korporací světa, s níž spojil většinu své profesní kariéry.
Zároveň na něm ale bylo vidět, jak moc ho baví pomáhat začínajícím českým firmám, které chtějí prorazit ve světě technologií.
◼ Slova o tom, že se nyní pokouší splatit komunitě, co od ní dříve získal, mohou českým uším znít pateticky. Na Janu Zadákovi je ale vidět, že je myslí upřímně. I přesto, co všechno ve své dosavadní kariéře dokázal, působí skromně.
HN: Zmínil jste byznysovou nezkušenost českých startupistů. V čem ještě na českém startupovém trhu vidíte problémy?
Co mě hodně překvapilo, je slabé propojení byznysu s akademickou sférou. Na něm je přitom založen úspěch amerického technologického centra Silicon Valley.
V USA je velké množství firem, jejichž rozpočty na výzkum a vývoj přesahují miliardu dolarů. Z těchto peněz investují do start-upů a mají na to speciální týmy, které v nich spolupráci s takovými společnostmi řeší.
Spousta velkých podniků v Česku jsou zahraniční korporace, které tu provozují montovny, nebo jsou to firmy, které fungují jako subdodavatelé velkých korporací. Vůle takových společností investovat do základního výzkumu a inovativních start-upů je ale malá.
HN: A proto start-upům pomáhají samostatní investoři. Do jakých firem jste už v Česku investoval vy?
Z necelé stovky start-upů, které jsem sledoval, jsem zatím investoval jenom do dvou. Jedním z nich byla firma SharyGo, která po internetu zprostředkovává třeba pronájem sportovního vybavení. Zaujaly mě ještě další tři nebo čtyři společnosti, ty už ale byly zainvestované, takže jim pomáhám jako konzultant. Celkově ale musím říct, že naprostá většina start-upů, které mě dosud oslovily, neměla potřebnou kvalitu. Chybělo jim know-how nebo udržitelný obchodní model.
Problém je, že tu zkrátka chybí dostatek kvalitních projektů, ve kterých jde najít byznysový potenciál. Do start-upů se investuje v různých fázích jejich rozvoje a klíčová je právě ta počáteční, při níž takové firmy dostávají první peníze. Z deseti tisíc projektů uspěje třeba jenom jeden, přesto je důležité je úplně na počátku podpořit, aby se vytvořilo dostatečně široké podhoubí pro růst slibných společností. V Česku se ale financování nových nápadů podceňuje.
Hodně je to vidět na počtu patentů, které jsou tady každoročně podány. V tomto ukazateli za zbytkem světa ohromně zaostáváme.
HN: Takže chybí peníze.
Pokud jde o další rozvojové etapy, kde investoři přispívají na vybudování samotného start-upu a jeho vstup na trh, tam problém s nedostatkem peněz není. Když už nějaký projekt projde do téhle fáze a ukáže se, že má naději na úspěch, už tu silní investoři jsou. Zmínit mohu třeba finanční skupiny Rockaway nebo KKCG, které mají vlastní startupové fondy.
Problémem ale zůstává nedostatek peněz na úplném počátku. Vezměte si, kolik Česká republika ze státního rozpočtu vydává na výzkum a vývoj. Pro tento rok je to 42 miliard korun, což je 1,8 miliardy dolarů. Na světě ale existuje minimálně 10 velkých korporací, z nichž každá je sama ochotná do výzkumu ročně investovat kolem 10 miliard dolarů.
HN: Vláda tento týden představila řešení, jak letitou podfinancovanost vědy řešit. Podle její strategie by se do roku 2030 měly státní výdaje na výzkum zvýšit na úroveň tří procent HDP, měla by se více prosazovat spolupráce škol a byznysu a stát má začít finančně podporovat start-upy. Myslíte, že se to skutečně stane, nebo zůstane jen u slibů jako v minulosti?
Těch zmiňovaných 42 miliard pro letošní rok je 0,8 procenta HDP. Pokud by česká ekonomika byla schopná investovat do inovací tři procenta HDP, bylo by to skvělé.
Obecně si ale nemyslím, že zajímavé byznysové nápady by měl platit jenom stát. Spousta zemí svým firmám umožňuje zrychlené daňové odpisy související s technickými inovacemi. Společnosti to pak vybízí k tomu, aby do nových technologií investovaly samy a nespoléhaly se jen na peníze od nějakých vládních agentur.
To je podle mě vhodná cesta, a jak sleduji vyjádření politiků v médiích, mám pocit, že si uvědomují nutnost vydat se tímto směrem.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dozvíte:
- Má státní podpora start-upů smysl z hlediska daňového poplatníka?
- Mrzí investora do start-upů, že většina z těchto firem na trhu neuspěje?
- Rada českým manažerům, kteří sní o kariéře na globální úrovni.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
