Klíčem je smysl pro humor

Spojení evoluční biologie se současnou politickou situací není pro Jana Zrzavého při přednáškách problém. Zrzavý učí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už přes 20 let. Kromě svého hlavního oboru přednáší také například evoluci člověka nebo vývojovou biologii. Zaujmout umí nejen propojováním různých oborů, ale také jistou nekorektností a svérázným smyslem pro humor, kterým dokáže rozesmát své studenty i při výkladu o vývoji obratlovců.

"Moje přednášky jsou vždycky trochu o historii, politice či společenských vědách. Snažím se, aby nebyly jen těžkopádné a plné faktů. Je třeba propojovat a zaujmout a to jde nejlépe pomocí humoru a neotřelých nápadů. Když přijdou studenti z jiných fakult, mají občas na konci přednášky oči navrch hlavy a diví se, co vše jsem si dovolil říct," vysvětluje biolog.

Jedním z lidí, který Jana Zrzavého nadchl pro biologii, byl jeho učitel Pavel Štys, který vyučoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a byl jednou z tuzemských špiček v oboru entomologie. Tento obor poté vystudoval i Jan Zrzavý, i když se mu dnes už tolik nevěnuje a zaměřuje se hlavně na evoluční biologii.

"Pavel Štys mě hodně inspiroval, dokázal přednášet také o často bizarních tématech vždy velmi plamenně a způsobem, který ve vás mnohé zanechal. Uměl vystihnout podstatu věci a předat ji jiným," popisuje Zrzavý. O podobný způsob výuky se snaží i on sám.

Profesor Zrzavý se věnuje i vědecké činnosti, ačkoliv jak sám tvrdí, není do ní už tak zapálený jako dříve. Co se týče poznání a významných objevů, jsou evoluční biologové v současnosti velmi úspěšní. Nyní je tak možná kontroverzní genetická manipulace dětí, která může například zvýšit jejich imunitu. Občas se podle Zrzavého také podaří objevit nový živočišný druh, nejčastěji jde o jednobuněčné organismy, které ale dokážou doplnit naše informace o živočišné říši.

V následujících letech bude podle Zrzavého genetická manipulace častější. Technologie, které ji umožňují, se podle všeho rozšíří, jelikož po nich bude poptávka. Problém v dnešní době není uměle sáhnout do embrya na konkrétní místo a udělat řízenou změnu, zatím se ale nedokáže odhadnout veškerý rozsah těchto změn.

V brzké době by mohlo dojít k dalšímu zásadnímu průlomu v tomto oboru, kdy by vědci mohli být schopni přečíst celé genomy všech živočišných druhů. To umožní mnohem hlubší vědecké poznání.

"Víme například, jak se liší geny hadů a ještěrů, takže když vezmeme třeba hadí sekvenci a zkusíme ji přenést do myši, narodí se myš bez nohou. Podobné experimenty by mohly být stále běžnější," popisuje evoluční biolog. "Proč takové podivnosti děláme? Protože nám to umožňuje sjet si evoluci ještě jednou v laboratoři. Dosud jsme mohli evoluční události jenom rekonstruovat − kdy, kde a co se stalo. Teď se otvírá možnost podívat se, jak se to opravdu dělo," uzavírá Zrzavý.