Genová úprava rostlin zažívá boom: Vědci vyvíjí sladší jahody či buráky, na které lidé nebudou alergičtí. V EU je ale brzdí přísná pravidla

Pro někoho nudná a mdlá chuť rajských jablíček dostane nový říz. Brazilští vědci začátkem roku oznámili, že upravují rajčata tak, aby vytvářela pálivou látku kapsaicin. Stejně jako to už dávno umí jejich blízký příbuzný, paprika − konkrétně feferonka, která si během evoluce vyvinula pálivost coby obranu před predátory.

Při úpravě rajčete vědci nemusí chodit daleko. Geny vytvářející palčivost v rostlině dřímají, stačí je jen probudit. To pak potěší nejen gurmány − odborníci se hlavně snaží přijít s efektivnějším způsobem, jak vytvářet zmíněný kapsaicin. Rajče, blízký "bratranec" papriky, bylo jasnou volbou − jeho pěstování je levnější a snadnější.

"Kapsaicinoidy mají široké využití. Používají se při výrobě pepřového spreje, také jako anestetika, pro léčbu trombózy, omrzlin nebo křečových žil. Jeden výzkum dokonce dokládá, že pomáhají s hubnutím," řekl britskému deníku The Guardian spoluautor odborného článku Agustin Zsögön z brazilské Federal University of Viçosa.

Metody genové úpravy zažívají celosvětový boom. Pokročily natolik, že v Číně mohli vzít divokého vzdáleného příbuzného rajčete a drobnou mutací několika genů z něj udělat během jedné generace zemědělskou plodinu se šťavnatými plody. Americký biotechnologický start-up Pairwise zase s pomocí investice 125 milionů dolarů od potravinářského gigantu Monsanto vyvíjí sladší jahody. A díky tomu, že vědci přečetli genom některých zemědělských plodin, jsou už na stopě obilí nebo burským oříškům, na které nebudou lidé alergičtí.

Za většinou laboratorních divů se skrývá nástroj genové editace zvaný CRISPR.

Umožňuje citlivější zásahy než tradiční metody šlechtění, navíc dovoluje vyhnout se kontroverzním geneticky modifikovaným rostlinám (GMO), do nichž šlechtitelé vkládají útržky DNA z jiných organismů. Pomocí CRISPR umějí výzkumníci v genomu pouze "vypnout" nebo posílit již přítomný gen, který je nositelem konkrétní vlastnosti. Proces šlechtění tím urychlí o roky.

Nenápadná revoluce už nastává i na pultech obchodů. Americké ministerstvo zemědělství před třemi lety rozhodlo, že metodou CRISPR upravené žampiony, které po rozkrojení nezhnědnou, nepovažuje za geneticky modifikované.

Tím pádem nepotřebují žádné další testy a míří do obchodů.

Opatrná Evropa

Zcela jiná situace panuje v Evropě. Soudní dvůr EU loni v létě rozhodl, že rostliny upravené genovou editací budou podléhat stejně přísným regulacím jako ty vzniklé metodami GMO.

Pravidla v Evropě dnes patří k celosvětově nejpřísnějším.

Umožňují dovážet do Evropy necelou stovku odrůd plodin a místní zemědělce dotlačila k tomu, že kontroverzní GMO téměř nepěstují. "Jediná plodina, která se v EU v omezené míře pěstuje ve Španělsku a Portugalsku, je kukuřice. Pěstuje se na základě povolení vydaného ještě před platností dnešní legislativy týkající se GMO," říká odborník na genetické úpravy rostlin Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

V Česku už se geneticky modifikované plodiny nepěstují vůbec. Mezi poslední, kdo geneticky modifikovanou kukuřici MON 810 vysadil, patřilo zemědělské družstvo Mořina. Plodina byla na polích okolo Karlštejna sice daleko odolnější proti škůdci zavíječi, a úroda se tak rapidně zvýšila, mlékárny ale přestaly mít zájem vykupovat mléko krav krmených geneticky upravenou kukuřicí.

Hospodářská zvířata se paradoxně s geneticky upravenými plodinami dostávají do styku denně ve svých krmivech, hlavně ve velkochovech. Velká část krmné kukuřice a sóji dovážených do Česka je GMO. Výjimkou jsou v tomto ohledu především ekofarmy.

Český strávník se však s geneticky upravenými potravinami setká jen výjimečně − před dvěma týdny například Státní zemědělská a potravinářská inspekce objevila v pražské restauraci Nadji Club geneticky modifikovanou papáju z Thajska. Přestože provozovatel v tom mohl být nevinně, hrozí mu sankce, jelikož papája nepatří do plodin vpuštěných do oběhu na evropském trhu.