Na umění vyjednávat postavil premiér Andrej Babiš do značné míry svoji podnikatelskou a bezpochyby i politickou kariéru. Obratnost, houževnatost, dobrá znalost problému, schopnost v pravou chvíli uskočit, ale také dostat druhou stranu pod účinný tlak jsou vlastnosti, díky nimž předseda hnutí ANO v politice leckdy trumfne i mnohem zkušenější matadory.
Na mladší, méně ostřílené politické soupeře však Babišovo fluidum nejspíš tolik nepůsobí. Ukazuje se to nejen ve sněmovně, kde zejména piráti umějí premiéra a jeho ministry účinně potrápit, ale i v poslední fázi tahanic kolem Babišova nápadu na sestěhování vládních úřadů na severovýchodní okraj Prahy.
Vedení Prahy výstavba nové vládní čtvrti v Letňanech rozhodně neoslnila. Negativa úzce zaměřených čtvrtí jsou jasná, pozitiva stěhujících se úředníků a jejich klientů do jednoho výseku města se hledají velmi těžko. Možná proto si Praha řekla, že když už, tak zadá požadavky, které jsou buď nesplnitelné, nebo natolik zásadní, že vyrovnají případné budoucí prokletí naddimenzovaných Letňan. Pražský okruh, nová nemocnice, masivní výstavba bytů, to vše je pro Prahu jednoznačné plus. Otázka je, proč by státní rozpočet měl tohle všechno platit jenom kvůli jednomu přání jednoho premiéra, který alespoň prozatím nemá funkci "doživotně".
Do úřednického kampusu v Letňanech chce premiér přesunout více než deset tisíc úředníků, jejichž kanceláře jsou rozesety v centru města, mnohdy ve starých nebo památkově chráněných budovách ve veřejném vlastnictví. Jiné prostory si stát naopak pronajímá i od soukromníků. Do původně industriální části Prahy by se mělo přestěhovat celé ministerstvo pro místní rozvoj a více než čtyři desítky dalších úřadů. Dohromady se má změna týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se nastěhují zaměstnanci z jiných úřadů.
Myšlenka na vytvoření vládní čtvrti patří mezi Babišovy plánované "velké kroky", které mu mohou pomoci se zapsat do historie něčím viditelnějším a méně konfliktním, než bylo třeba zavádění elektronické evidence tržeb, spolupráce s komunisty ve vládě či obvinění v kauze Čapí hnízdo. O stěhování do Letňan hovořil už před několika lety, loni na podzim svůj nápad oživil. Náklady na stavbu nové čtvrti odhadl Babiš naposledy na deset miliard korun.
První návrh na vznik nové vládní čtvrti v Letňanech koncem roku 2016 tehdejší ministři za ČSSD rovnou odsoudili, exministr průmyslu Jan Mládek jej rovnou označil za deset let starou "blbost" ODS. Ani ministři za ANO nebyli jednoznačně pro. Pokud souhlasili, tak po splnění určitých podmínek, případně jenom ve chvíli, kdyby se přesun netýkal jejich resortu. V nové vládě Letňany, u nichž je jasné, že jde o "běh na dlouhou trať", nenarazily. Alternativu věčné pyramidy tak Babišovi může zhatit jen vedení Prahy, případně zkušenosti ze světa, kde se monotematické čtvrti vyznačují nulovým nočním životem a vysokou kriminalitou. Což asi nebude to, po čem by premiér zrovna toužil.
Nová generace politiků v čele s piráty mu však plány komplikuje. V případě vládní čtvrti už tím, že loni v Praze uspěli v komunálních volbách a spolu s dalším uskupením mladší generace Praha sobě a koalicí v čele s TOP 09 odsunuli ANO do opozice.
Už dříve Babiš zjistil, že s novou reprezentací hlavního města nebude mít snadné pořízení. Nyní se ukazuje, že o úřednické čtvrti bude muset s vedením Prahy těžce handlovat. Ačkoli z některých titulků v médiích po středečním jednání mohl vzniknout dojem, že dohoda je na stole, ve skutečnosti si premiér odnesl oříšek, který nebude snadné rozlousknout.
Podmínky Prahy jsou smělé. Pokud chce vláda od magistrátu pozemky pro nové úřady, musí na nich postavit také kolem 1300 bytů a novou nemocnici. Do ní by se přesunula Nemocnice Na Bulovce. Její staré budovy spolu s areálem Karlínských kasáren by naopak získala Praha. Hlavním a pro státní kasu nejcitlivějším požadavkem je ale 60 miliard korun na dostavbu vnitřního silničního okruhu na východě metropole.
Řešení problému ztrátové nemocnice Bulovka, kde tři čtvrtiny pozemků patří hlavnímu městu a zbytek státu, neleží nutně v Letňanech. Praha netrpí tím, že nemá velkou městskou nemocnici, na svém území má zdravotnických zařízeních, včetně velkých fakultních nemocnic, dost. Dlouhodobý problém Bulovky tkví ve špatném řízení, rozdrobenosti pavilonů a v nejasném majetkovém propojení města, státu i soukromníků. Výměna Bulovky za novou nemocnici v Letňanech − s tím, že by na místě Bulovky byly nové byty − je samozřejmě možná. Otázkou zůstává, jestli to pomůže Pražanům, developerům nebo prostředníkům transakcí.
"Vedení Prahy argumentuje tím, že stát platí i okruh v Brně. To je sice hezký argument, ale my jsme to neměli v plánu," posteskl si po jednání Babiš.
Co se dočtete dál
- V placené části se dočtete o argumentaci premiéra i pražského primátora a o dalších podrobnostech celé záležitosti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
