Čas, kdy se vše sype. HBO chce navázat na úspěch seriálu Pustina novým špionážním dramatem Bez vědomí

Na stolku stojí čajová souprava, nepochybně se z ní podává čaj s mlékem. Na poličce naproti se k sobě tisknou tlusté svazky Encyclopaedie Britanniky. A za pracovním stolem postarší gentleman právě říká své kolegyni: "Mou prací je nevěřit nikomu."

Ta scéna se neodehrává v žádné londýnské kanceláři, ale v bývalé budově Federálního shromáždění mezi pražskou Státní operou a Národním muzeem. A žena, kterou diváci mohli vidět třeba v poslední hollywoodské adaptaci Krásky a zvířete, brzy zavítá o patro výš mezi novináře. Její dobová modrá halenka prozrazuje, že dole "na place" se točí drama z 80. let minulého století.

"Štáb je skvělý, k nerozeznání od Británie, byť se tu mluví jazykem, kterému nerozumím. Akorát je tu chladněji," říká herečka Hattie Morahanová, která patří k mezinárodnímu obsazení očekávaného šestidílného českého seriálu z prostředí špionážních služeb Bez vědomí z produkce HBO Europe.

Mrazivý obraz minulosti

Podobné podmínky zimního natáčení nese Táňa Pauhofová, jejímaž očima budou diváci letos na podzim − na výročí sametové revoluce, jíž se děj týká − sledovat toto ambiciózní drama v režii Ivana Zachariáše. "Stojí hodně energie jen dát si dohromady zkřehlé ruce," poznamenává herečka, která se během rozhovoru sice viditelně třese, ale jinak neskrývá nadšení. "Špionážní žánr, způsob, jak je vyprávěný příběh, způsob, jak se točí, to vše je v tuzemských podmínkách výjimečné," míní Pauhofová.

Jediný, kdo se dotazům na chlad směje, je herec českého původu David Nykl.

"Já jsem z Kanady," podotýká dvaapadesátiletý muž, který s rodiči emigroval ve dvou letech a za oceán dorazili tři dny před tím, než se v lednu 1969 upálil Jan Palach. "Tohle je normální počasí − zima, jak má být," říká. Jakmile se ale hovor stočí zpět k chystanému projektu, herec známý ze seriálu Hvězdná brána či Arrow, pro nějž je Bez vědomí první českou produkcí, se neubrání vzpomínkám.

"Je to strašně osobní. Odehrává se tam to, co se v osmdesátém devátém dělo i mně," vysvětluje Nykl, který sametovou revoluci vnímal jako příležitost poznat své kořeny. "Byl jsem na univerzitě, říkal jsem si: musím to vidět. Cítil jsem se tady jako mimozemšťan, všechny nápisy, rádio, vše tu bylo česky. Pro mě to dosud byla řeč, kterou se mluví doma v kuchyni."

A při natáčení vzpomíná také Táňa Pauhofová. V seriálu hraje Marii, dceru disidenta. S politicky aktivním manželem Viktorem se na podzim 1989 po dvanácti letech vrací z londýnského exilu do Prahy, kde se jí život začíná rozpadat pod rukama. "Každá lokace působí, jako by člověk měl stroj času. Otevřu ledničku a vidím přesnídávky, které jsme jedli, když jsme byli malí," říká herečka.

Hned však podotýká, že žádné nostalgické retro se nekoná. "Je to náročné jak divoké prase, ale je to bomba," komentuje spolupráci s důsledným a maximalistickým režisérem Ivanem Zachariášem, který už před třemi roky seriálem Pustina předvedl, že tuzemská dramatická televizní tvorba může mít světové parametry.