Manželovi by se to tak líbilo, říká vdova po slavném malíři Sýkorovi k nové výstavě, kde visí krajinky vedle velkých konceptuálních pláten

Ve stejné době, kdy Zdeněk Sýkora maloval své proslulé strukturální a liniové obrazy, stále podnikal výlety do přírody s malířským stojanem. Krajinky vedle velkých konceptuálních pláten, jak je nově vystavuje pražská Galerie Zdeněk Sklenář, působí překvapivě. Kurátorka a vdova po slavném malíři Lenka Sýkorová si je ale jistá, že tak by se to Sýkorovi líbilo.

"U nás doma to tak bylo. Například tento obraz visel na čestném místě a Zdeněk o něm návštěvám říkal, že to byl první obraz, na který byl pyšný," ukazuje Sýkorová na malou olejovou malbu se stromem, která pražskou výstavu otevírá. "Nikdy přírodu neopustil. Myslím, že nerozlišoval progresivní a neprogresivní tvorbu," dodává vdova, která o malířův archiv pečuje od poloviny osmdesátých let minulého století.

Téměř třicet let byla Lenka Sýkorová jeho nejbližší spolupracovnicí, na některých mužových obrazech se podílela i se štětcem v ruce. "Vzal mě za parťáka," směje se. Práce se štětcem prý ale nebyla tím nejdůležitějším. "Tím byl ten začátek, koncepce, téma obrazu. O tom se se mnou také bavil, on měl ale právo veta," popisuje.

Sýkorová svou roli nechce přeceňovat. "Přistoupila jsem někam, kde už měl někdo za sebou život a tvorbu, která někam směřovala, něco vynalezl. Nebyla jsem u zrodu struktur ani linií," dodává − v narážce na manželova slavná díla − drobná žena s drdůlkem, která se v osmdesátých letech provdala za malíře staršího o 37 let. I tak je čekal poměrně dlouhý společný život − Zdeněk Sýkora zemřel roku 2011 ve věku jednadevadesáti let.