Život na zámku: Tři desetiletí po pádu komunismu rozsáhlé historické budovy stále slouží zdravotně postiženým nebo opuštěným dětem. Praxe ukazuje, že je to špatně

Nad postelí visí plakát se slavným fotbalovým brankářem Gianluigim Buffonem, stropu dominuje monumentální malba s antickým výjevem. V rohu místnosti stojí hned vedle tuctové police z dřevotřísky zdobná kachlová kamna. Obyčejný chlapecký pokoj prodchnutý barokem obývají děti z dětského domova, který sídlí na zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí.

Zámeckých zařízení pro děti, zdravotně postižené či seniory je v Česku zhruba devět desítek. Jde o relikt minulého režimu, který se ani třicet let od sametové revoluce nedaří zcela vymýtit. Péče o nejslabší jedince společnosti se přitom už léta u nás i ve světě ubírá jiným směrem − namísto velkokapacitních institucí by lidé měli žít v komunitnějších zařízeních či ještě lépe doma.

Jablonský domov má kapacitu 48 míst a je téměř naplněný. Děti jsou nanejvýš po osmi rozdělené do takzvaných rodinek. O každou se stará "teta" nebo "strejda". Ředitel domova Vlastimil Faltýnek by si dovedl představit například to, že by jednotlivé "rodinky" žily ve větších bytech různě rozesetých po městě. "Byly by to skupinky, které by zapadly do běžného života," popisuje.

Život na zámku

Dalších 9
fotografií

Takové uspořádání ale na obzoru není. Faltýnkovi by teď stačilo, kdyby domov měl v Jablonném cvičný byt. Starší svěřenci by si tam mohli nanečisto vyzkoušet, jaké to je, žít sám. Museli by se o sebe postarat a vyjít s určitým obnosem peněz. "Tety se děti snaží zapojovat do dění. Chodí na nákupy, o víkendech si vaří, zařizují si brigády. Ale ve cvičném bytě by to bylo o něčem jiném," myslí si Faltýnek.

Zařízení řídí už skoro 30 let. Za tu dobu se podle něj režim v dětských domovech hodně rozvolnil. Dřív šlo o uzavřenou instituci, dnes mají děti větší svobodu. Cestují, věnují se zálibám nebo si třeba do společenské místnosti pořídí terárium s agamou. S mazlíčkem si pak hrají a nosí ho na rameni. "Ale starají se o něj hlavně tety, jak už to tak bývá. Jako v rodině," podotýká Faltýnek.

Při tak velkém počtu dětí se ale ústavních prvků nelze zcela zbavit. Na nástěnkách vedle dětských výkresů visí vnitřní řád domova, rozpis vycházek i narozenin. Děti jedí v jídelně, kterou od běžné školní stravovny odlišuje jen klenutý štukový strop. O společné prostory se stará uklízečka, o čisté povlečení pradlena.

Na zámku je prostorný zrcadlový sál, který domov využívá třeba k vánočním besídkám. V létě ho pak pronajímá ženichům a nevěstám. Dětské postýlky oddělují od sálu jedny dveře, když se ale koná svatba, bývají děti jinde. "Podle toho, kolik je ten den obřadů, buď zůstaneme tady a najdeme si činnost mimo, abychom nerušili, nebo odjíždíme na výlet," vysvětluje ředitel. Dodává, že v posledních letech se více daří umisťovat děti z domova do pěstounské péče. Jde o jedno až dvě ročně.

Liberecký kraj má na zámcích ještě dva domovy pro seniory. Ministerstvo práce a sociálních věcí uznává, že pečovat o lidi v tomto prostředí není optimální. "Je si této skutečnosti vědomo a poskytování sociálních služeb v zámcích nedoporučuje," uvedla ministerská mluvčí Barbara Hanousek Eckhardová.

Podpora od ministerstva

Vláda už v roce 2007 přijala materiál, jehož cílem bylo podpořit poskytovatele v "polidštění" sociálních služeb. Od roku 2013 ministerstvo práce spustilo tři systémové projekty, které měly přeměnu ústavní péče v komunitní podpořit. Mluvčí slibuje, že dostatek peněz na transformaci služeb bude vyčleněn i na příští období, které začíná rokem 2021. Jak ale Hanousek Eckhardová podotýká, řada zřizovatelů do úprav zámeckých ústavů a domovů investovala v minulosti velké peníze. Z ekonomického hlediska je proto složité je nyní opustit. To je i případ jablonského dětského domova, kde rekonstrukce proběhla na přelomu tisíciletí.

Liberecký kraj nyní žádné konkrétní stěhování svých zámeckých ústavů či domovů nechystá. Doporučení ministerstva si je ale vědom. "V případě, že bude doporučený postup závazný a zařízení nebudou schopna naplnit stanovená kritéria, bude nutné vytvořit nové kapacity," uvedl mluvčí kraje Filip Trdla.