Poradím, co je ještě rozumná cena a co už by bylo šílené, říká specialistka na trh s uměním Povejšilová z londýnské aukční síně Christie's

Sedmým rokem pracuje Anna Povejšilová pro londýnskou aukční síň Christie's, kde se vypracovala na specialistku oddělení impresionismu a moderny. Češka původem z Olomouce ovládá čtyři cizí jazyky, ale při náročném konkurzu musela zaujmout i něčím jiným. "Asi to byla určitá mrštnost a schopnost nepanikařit," zamýšlí se jednatřicetiletá expertka, která například před čtyřmi lety asistovala u prodeje druhého nejdráže vydraženého díla historie. Byl jím obraz Alžírské ženy od Pabla Picassa, prodaný v přepočtu za 4,4 miliardy korun.

Minulý týden Povejšilová přijela do Prahy jako jedna z přednášejících semináře o trhu s uměním v galerii Cermak Eisenkraft. Do Česka se prý jinak dostane tak jednou za dva měsíce.

V Británii, kam po maturitě odcestovala studovat dějiny umění a italštinu, žije už třináct let. Kvůli blížícímu se brexitu si loni raději vyřídila druhé, britské občanství.

"Asi nehrozí, že by mě Angličané vyhodili. Ale chtěla jsem mít jistotu, že kdybych po brexitu odjela jinam a potom se zase vrátila, že tam budu opět moct pracovat," říká Povejšilová, podle níž je brexit živým tématem také v Christie’s. Prestižní aukční dům zaměstnává přibližně 800 lidí, z nichž přibližně čtvrtina je občany Evropské unie.

"Naše firma najala právníky, kteří chodí na všechny vládní schůze, aby měli nejčerstvější informace. Pravidelně informují i nás, zaměstnance, jaké jsou možnosti. Zatím není jasné, jak se to vyvine a jaké budou následky," dodává Povejšilová s klidným úsměvem. Nevypadá, že by se na svém místě cítila ohrožena.

Test pod tlakem

Do Christie's se Anna Povejšilová dostala jako stážistka v době doznívající ekonomické krize, kdy byla o podobné pracovní příležitosti velká nouze. Při konkurzu udělala takový dojem, že v Christie's byli ochotni na novou pracovní sílu pár týdnů počkat, než skončí předchozí stáž v berlínském Židovském muzeu.

Za jazykovou vybavenost Češka částečně vděčí práci svého otce, diplomata Martina Povejšila, který byl v začátku její školní docházky v devadesátých letech minulého století velvyslancem v Chile. Povejšilová se tam již v sedmi letech naučila španělsky. Angličtina, němčina a italština přišly na řadu později.

U Christie's ale prověřovali i další dovednosti. "Testovali, jak člověk reaguje pod tlakem, jak si poradí s otázkami, na které nezná odpověď," vzpomíná specialistka a uvádí příklad. "Ukázali asi osm fotografií uměleckých děl a chtěli vědět, jestli znám autory. Řekla jsem, že ano, jen tady u toho nevím. Tak jsem dostala za úkol právě o tom díle mluvit. Zkoušeli, jestli hledám indicie, které by mi něco napověděly. Myslím, že je zaujalo, jak jsem nezpanikařila a snažila se dobrat správné odpovědi."

Ze stážistky se mohla stát zaměstnankyní nastálo díky tomu, že se dokázala přizpůsobit ostrému tempu. "Během několika týdnů jsem se naučila tolik, kolik bych v knihovně načerpala za rok. Jsem tu vystavena tolika vjemům a informacím a také velkému týmu kolegů, od kterých je co se učit," říká aukční specialistka a dodává ještě jedno pravidlo: "V Christie's hledají lidi, pro které neexistuje 'ne' jako odpověď, kteří si se vším poradí, kladou správné otázky, ale nekladou jich moc, protože nikdo nemá čas je zodpovídat."