Nové jaderné bloky potřebujeme, jiná cesta není. Musí nahradit uhelné elektrárny, říká předseda dozorčí rady ČEZ

Když loni v létě nastoupil Otakar Hora do čela dozorčí rady ČEZ, nebyla to příliš záviděníhodná pozice. Po čtyřech letech na ní střídal bývalého šéfa Akademie věd Václava Pačese. Jeho nominace byla navíc všeobecně vnímána jako mocenské posílení hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše v nejvýznamnější české energetické firmě, ve které stát ovládá téměř 70 procent. Souběžně se proti vedení firmy zformovalo uskupení pod taktovkou Michala Šnobra a skupiny J&T, kteří skoupili více než jedno procento akcií a začali ČEZ z pozice tzv. kvalifikovaného akcionáře důsledně kritizovat.

HN: V dozorčí radě jste od loňského léta. Dostal jste při svém jmenování od vlády nějaký konkrétní úkol?

Byl jsem nominován proto, že v radě chyběl ekonom a to mohlo přinášet některé problémy. Dnes je tam se mnou ještě Lubomír Lízal, který je makroekonom.

HN: Nebyl jste tedy nominován s úkolem najít nějaké chyby vedení jako vaši předchůdci? Nejednal jste o tom s premiérem Babišem?

Ne. Nikdo se mnou o ničem nejednal. S premiérem jsem se nesetkal, byl jsem jen u komise vlády, která má prověřit vaši způsobilost.

HN: Nejvíce řešenou otázkou jsou nové jaderné bloky v Česku. Jak se k nim stavíte?

V této otázce toho zatím mnoho dělat nemůžeme. Naše pozice je vždy trošku reaktivní. Naše chvíle určitě brzy přijde při hodnocení investorského modelu. Žádné zatím připravené nejsou, je tu několik, řekněme, nápadů či předběžných úvah. Vždy je to ale otázka určitých priorit.

HN: Jakých? Zástupci státu stále opakují jako jediný možný model to, že bloky postaví ČEZ, byť se státními garancemi. Jak to hodnotíte?

Je tu otázka práv minoritních akcionářů, která musíte respektovat. Role státu se musí přesně určit. I to, jak bude výstavba realizována − velmi záleží na detailech. Nevidím minoritní akcionáře jako problém, vidím je jako existující část akcionářské struktury a je potřeba ctít jejich práva a jejich zájmy.

HN: Ano, ale není tento model, kdy firma ponese drtivou část rizik, v rozporu s jejich zájmy?

Já osobně v tom rozpor nevidím. Otázkou je, jaké jsou zájmy těchto akcionářů. Pokud se jedná o dlouhodobého akcionáře, tak by v tom problém být nemusel.

HN: Nezrušíte ale stavbou jaderných bloků minoritním akcionářům na mnoho let dividendu a nepostavíte je pouze před velmi rizikový byznys, který je možná strategicky důležitý pro stát, nikoliv však pro firmu?

Je potřeba vidět, proč je nutné nový zdroj postavit. Má nahradit existující elektrárny, zejména uhelné, které budou uzavřeny v letech 2020 až 2035. Jde tedy o to, jak udržet společnost ČEZ na současné úrovni dodávek elektřiny. Je to prostá reprodukce, i když to v rámci těch miliard, které si to vyžádá, může znít zvláštně. Jiná cesta tady ale prostě není.

Z pohledu stabilní hodnoty akcií musím mít jako dlouhodobý investor zájem na tom, aby společnost byla schopna nadále poskytovat svůj základní produkt v takovém rozsahu jako dnes. Udržitelnost uhelných zdrojů do budoucna je prakticky nemožná. To vylučují jak zásoby uhlí, tak postoj Evropské komise a dalších orgánů. Velkou otázkou jsou obnovitelné zdroje a do jaké míry budou schopné současné elektrárny nahradit.

HN: Jako náhradu ale navrhujete něco, co dnes není v EU nikdo schopný postavit. Finské Olkiluoto, francouzské Flamanville nebo Mochovce na Slovensku mají mnoho let zpoždění a stojí násobně víc, než se plánovalo. Projekty Rosatomu ve Finsku a Maďarsku hlásí zpoždění, ještě než se koplo do země. A v USA raději výstavbu dvou reaktorů V. C. Summer zastavili a utracených devět miliard dolarů odepsali. V čem bude Česko jiné? Není to riziko příliš velké?

Chápu obavy, které máte. Jaká je ale další možnost? Žádná tu příliš není. Probíhá také debata o tom, o jakém výkonu ty bloky postavit. Menší množství velkých bloků má alternativu v tom, že postavíme více bloků s nižším výkonem. Výsledná investice může být vyšší, ale to dnes ještě nevíme.

HN: Není vámi zmiňovaná náhrada vyrobené elektřiny opravdu spíše strategický zájem Česka než zájem firmy ČEZ?

O tom se do značné míry bavíme také. Energetické zájmy Česka se prosazují hlasováním majoritního akcionáře na valné hromadě ČEZ. A umím si představit, že i takováto velká investiční akce bude procházet nějakou formou schvalování na valné hromadě.

HN: Stále zde ale platí, že majoritní akcionář nesmí poškozovat ty menšinové.

To samozřejmě. Takže schéma musí být natolik robustní, aby zajistilo práva minoritářů nebo je nějakým způsobem sanovalo. To je to, o čem se nyní diskutuje.

HN: Jaké je to řešení?

Ta řešení tu na stole jsou, ale ve velice rané fázi, takže je asi zbytečné o nich mluvit. Je to práce vícestranná. Je tady nový zmocněnec pro jadernou energetiku. Ten nápad, jak to řešit, existuje, ale musí projít diskusí.

HN: Nějaký výsledek je ale slibován už řadu let a ohledně dostavby je cítit jistá frustrace.

Zvenčí ten posun asi vidět není. Jednání probíhají, ale zatím mají vícero variant řešení, takže asi nemá cenu je nyní rozebírat.