Klientům vadí, když nejsou právníci efektivní

Téma inovací v posledních letech rezonuje téměř každým oborem, právníky nevyjímaje. Věnují se jim přitom nejen advokátní kanceláře, ale také podnikoví právníci. Dokonce jsem se osobně setkal s tím, že právě druhá skupina inovuje více. Je to dáno tím, že podnikoví právníci mohou v procesu inovování dostat podporu od ostatních oddělení ve firmě. Využívají rad IT oddělení, inovačních manažerů, ekonomů či projektových manažerů.

Šíří takového zázemí se podnikovým právníkům blíží jen ty největší advokátní kanceláře. Kromě toho jim hraje do karet i možnost většího rozpočtu pro inovace. V neposlední řadě bývá důvodem pozitivní dopad právních inovací i na jiná oddělení, která jsou početně výrazně větší než ta právní. Typicky oddělení nákupu, prodeje a HR, kde pracují desítky či stovky lidí. Z právních inovací totiž těží celá firma, a proto si mohou dovolit do inovací investovat více zdrojů.

Velké advokátní kanceláře se pak v přístupu k inovacím vyrovnají podnikovým právníkům, a to jak množstvím profesí zapojených do inovací, tak smýšlením a pozitivními dopady inovací do rozsáhlé firemní struktury. Podle mého názoru je důvodem inovací u velkých kanceláří skutečnost, že čím více lidí v rámci organizace je, tím více je třeba zdokonalit procesy, včetně transferu know-how, řízení kvality a zvyšování efektivity. V tom všem inovace pomáhají.

Zatímco větší advokátní kanceláře inovují téměř plošně, u středních a menších záleží podle mých zkušeností zejména na třech faktorech. Na charakteru práce, jakou kancelář vykonává, na osobnosti hlavního představitele kanceláře a na tom, jak chce být kancelář vnímána v očích svých klientů.