Češi nejsou euroskeptici. Jen jim je Evropská unie upřímně fuk

Za tři měsíce budou eurovolby a od českých voličů se ozývá hlasité zívání. Není divu − v ignoranci Evropského parlamentu jsme úřadujícími vicemistry Evropy. Před čtyřmi lety přišlo k volbám jen 18 procent Čechů (horší to bylo pouze na Slovensku) a letos to bude podobné. Proč zrovna u nás je to taková katastrofa?

Ze zběžného pohledu je nezájem o eurovolby zvláštní. Když člověk sleduje debatu na sociálních sítích, dospěje k závěru, že Česko je rozděleno na dva nesmiřitelné tábory: Na jedné straně czexitáři a na druhé příznivci unie, přičemž obě skupiny jsou ochotny za své postoje vykrvácet na barikádách. Jenže pokud by to tak skutečně bylo, měly by obě skupiny velkou motivaci jít k volbám − czexitáři proto, aby unii zničili zevnitř, zastánci EU, aby ji chránili a podpořili její fungování. Volební účast by pak byla vysoká, či alespoň na evropském průměru − tedy aspoň 42 procent. Jenže není. K volbám u nás přišel s bídou každý pátý.

Z toho plyne hypotéza: těch, kterým na evropském projektu záleží, ať pozitivně nebo negativně, je u nás zhruba jen pětina. To, co vypadá jako vyhrocená bitva o identitu, je ve skutečnosti jen šarvátka menšinových kmenů. Ty mezi sebou bojují na sítích − a zbytku české společnosti je unie upřímně fuk.

Na jednu stranu je tak u nás loajalita ke společnému evropskému projektu velmi slabá. Proto například nefungují apely na solidaritu, třeba v otázce migrace. Ale zároveň to znamená, že to, co navenek vypadá jako český euroskepticismus, je pouze lhostejnost. Nějaká masová česká "antiEU" akce opravdu nehrozí.