Hliníkový svět: Plechovek se ročně vyrobí na 200 miliard, stamiliony pochází z Česka. Mnohem zásadnější je ale tento materiál pro průmysl

Podobně jako plasty proměnil v posledních sto letech světovou ekonomiku ještě jeden materiál − hliník. Pro běžného člověka je jeho využití nejviditelnější u plechovek od nápojů, nejrůznějších tub nebo kapslí do kávy. Mnohem větší význam má ale hliník v průmyslu. Od toho automobilového, který ho spotřebuje několik milionů tun ročně, až po výrobu letadel. Firmy, které těží ze stále většího využívání hliníku a sází na další růst, existují také v Česku.

Nárůst využívání hliníku je dobře vidět u již zmíněných nápojových plechovek, kterých se na světě ročně naplní kolem 200 miliard. Menší částí k tomu přispívá i továrna v Ejpovicích na Rokycansku.

Součást amerického koncernu Ball Beverage jich vyrobí kolem 500 milionů ročně.

"Růst obliby plechovkového piva registrujeme už několik posledních let, stále však tvoří jen malou část produkce. V roce 2017 to bylo devět procent," uvedla Martina Ferencová, ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Řada tuzemských pivovarů tento spotřebitelský trend sleduje a v poslední době investovala do dalších výrobních linek. Údaje za celý loňský rok ještě pivovarníci nemají. Do srpna 2018, kdy skončila hlavní sezona, zaznamenali růst produkce piva v plechovkách téměř o čtvrtinu pro trh v Česku, o 47 procent rostl meziročně i export.

Podíl hliníkových obalů u piva podle Ferencové v budoucnu určitě poroste, protože je pro spotřebitele příjemný. "Je lehký a přitom odolný. Pivo v plechu se také rychleji nachladí na teplotu, kterou má konzument rád. V porovnání s klasickými pivními lahvemi je jednodušší transport a skladování," vyjmenovává Ferencová hlavní výhody plechovek.

Podobné je to u výrobců nealkoholických nápojů. V roce 1967 začala hliníkové plechovky používat jak Coca-Cola, tak její největší konkurent Pepsi. O pár let dříve, v roce 1958, použil první hliníkový pivní obal pivovar Primo Brewing na Havajských ostrovech. K většímu rozšíření plechovek napomohl americký pivovar Schlitz, který zavedl snadno otevíratelné plechovky s plochým vrškem.

"Dle našeho kvalifikovaného odhadu bylo v roce 2017 na český trh uvedeno asi 8900 tun nápojových plechovek," říká Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-Kom, která se v Česku stará o sběr obalů.

Jak dodala, míra recyklace kovových obalů se pohybuje mezi 25 a 35 procenty.

Údaje Eko-Komu nezahrnují další významnou část hliníkových odpadů, kterou představují obaly. Podle ministerstva životního prostředí se v Česku spotřebuje na jednu osobu zhruba pět kilogramů obalů a 1,5 kila nápojových plechovek.

Mnohem větší množství hliníku pak připadá na sběrné suroviny, které vykupují například dráty nebo hliníkové profily. "Odběratelem jsou některé české kovohutě, případně se sebraný hliník vyváží jako druhotná surovina," vysvětluje Müllerová.

Síť pro třídění kovů je v Česku menší, než je tomu u plastů.

Povinnost zajistit odběr kovového odpadu mají obce podle zákona od roku 2015. Podle Eko-Komu je v tuzemsku přes sedm tisíc speciálních šedých kontejnerů a pytlů na kovový odpad.

Recyklační cíle přijaté na úrovni celé EU počítají s tím, že se do roku 2025 bude znovu využívat polovina hliníku, a v roce 2030 dokonce 60 procent.

Hliník v průmyslu

Zatímco v případě nápojářů se v Česku spotřeba hliníku pohybuje v tisících tun, u průmyslových firem jsou to statisíce. Například ve slévárenství, jehož největším zákazníkem je automobilový průmysl, hliník u tvarově náročných dílů v drtivé většině vítězí nad železem. Technologie tlakového lití u hliníkových slitin také umožňuje odlévat tenkostěnné díly. Podle výkonného ředitele slévárenského svazu Josefa Hlavinky rostl trh v posledních letech mezi sedmi a deseti procenty ročně.