Když člověk náhodou ztratí tisíc korun, bere to úplně jinak, než když tisíc korun náhodou nalezne. Po emotivní stránce by se mělo jednat o zážitek symetrický − z nálezu tisícikoruny by se člověk měl radovat se stejnou intenzitou, s jakou truchlí při její ztrátě. Behaviorální ekonomie však zjišťuje, že ve skutečnosti zde symetrie nepanuje. Ztráta je bolestivější než získání. A podle některých studií až dvakrát tolik.
Další asymetrie, která zde probíhá, je asymetričnost vnímání spravedlnosti. Člověk ztrátu bere jako nespravedlivou, kdežto nález tisícikoruny slovem "nespravedlivý" obvykle neoznačí. Teoreticky je přece stejně nespravedlivé, pokud tisícikorunu náhodou naleznu nebo náhodou ztratím. Ale když o obnos přijdu, člověk má tendenci si říct, to není fér, kdežto u nálezu nás to, že to také není fér, nenapadne. Je to vůči nám "pozitivně nespravedlivé" − dostali jsme nespravedlivě cosi, o co jsme se nezasloužili. Je to stejně nespravedlivé jako náhodná ztráta, akorát opačným směrem. Vlastně by se dalo říct, že spravedlnost vnímáme dost nespravedlivě, že jsme vůči nespravedlnosti nespravedliví. Vnímáme jen její negativní část.
Osud k nám může být nespravedlivý nejen ve špatném slova smyslu (mám se hůře, než si zasloužím), ale přece také v kladném smyslu (mám se lépe, než si zasloužím).
Mám se lépe, než si zasloužím
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte proč máme nespravedlnost vžitou jako něco, co je špatně a málokdy vnímáme, že nespravedlnost může být i kladná.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
