Od naší zpravodajky z Japonska – Obyvatelé japonského ostrova Okinawa dali před pár týdny jasně najevo, že před hlukem amerických stíhaček a vojenské techniky by dali přednost klidnému životu v subtropickém ráji. V referendu, které se konalo poslední únorovou neděli, hlasovalo přes 70 procent voličů proti výstavbě nové americké vojenské základny v zátoce Henoko. Tam úřady chtějí přesunout už existující základnu Futenma z hustě osídlené oblasti uprostřed ostrova, kde leží dnes. Jejich hlasy ale − jako už v minulosti několikrát − vyslyšeny nebyly. Japonský premiér Šinzó Abe hned vzápětí veřejnost ujistil, že přesun amerických vojsk na nové stanoviště nic nezastaví.

Americké jednotky sídlí na Okinawě od konce druhé světové války. Jeden z nejteplejších japonských ostrovů plný bílých pláží by bez vojenských základen vypadal jako typická turistická destinace. Teď ale návštěvníky už při příletu překvapí pohled na stíhačky a vojenské vrtulníky kroužící až překvapivě blízko civilního letiště v hlavním městě Naha. Vojenské základny jsou vidět i z hradu Šuri, který se tyčí nad městem jako památka na někdejší království Rjúkú, které do 19. století spojovalo okolní ostrovy v jeden státní celek.

Ostrov Okinawa si Japonci podmanili v roce 1879. Po jejich porážce ve druhé světové válce ho obsadily Spojené státy, které ho spravovaly až do 70. let. Tvoří jen 0,6 procenta území Japonska, nachází se zde ale 62 procent veškerých amerických základen v Japonsku. Místním obyvatelům se to nelíbí. Kromě nedávného referenda to ukazují i průzkumy veřejného mínění z posledních několika let a časté protesty a demonstrace. Většina lidí si myslí, že stavy amerických vojáků v zemi by se měly snížit, a zhruba 40 procent obyvatel Okinawy by rádo vidělo, jak se americké základny přesouvají jinam.

Brzy se jim to alespoň částečně splní. V letech 2024 až 2028 plánuje Washington přesunout asi devět tisíc amerických vojáků z Okinawy na Guam a další tři tisíce vojáků na Havaj. Na japonském ostrově by jich zbylo kolem 10 tisíc.

Mezi USA a nezávislostí

Přítomnost amerických vojáků v Japonsku má své historické důvody. Ostrovní země svou vlastní plnohodnotnou armádu nemá. Ozbrojené síly od konce druhé světové války, ve které utrpělo totální porážku, budovalo čistě jako obranné.

Do té doby bylo Japonské císařství velmi agresivní mocností. Na počátku 20. století zaútočilo na několik okolních států, obsadilo Korejský poloostrov, expandovalo do Číny a Mongolska, v jihovýchodní Asii útočilo na dnešní Indonésii. V tažení ho zastavily až Spojené státy během druhé světové války svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Pro někdejší impérium to znamenalo mimo jiné přijmout okupaci spojeneckými silami a vzdát se ozbrojených složek. Bojovné Japonsko už nikdy nemělo mít vlastní armádu.

Je to zakotveno v poválečné ústavě, která obsahuje přísná omezení týkající se ozbrojených sil. Jde hlavně o článek devět, který Japonsku určil status mírové země a vznik a udržování stálé armády výslovně zakazuje. Dva roky po obnovení samostatnosti Japonsko založilo pouze síly sebeobrany, které má dosud. Kdyby ovšem dnes šlo o skutečnou armádu se všemi pravomocemi, je jednou z nejsilnějších na světě.

Zbývá vám ještě 50 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se