Život v Máji: Jana Peprná pracuje v obchodním domě od jeho otevření, odejít se rozhodla, až když ho převzal nový majitel. Jinak by mě museli odnést nohama napřed, říká

Prodavačka, to byl někdo. Dokázaly sehnat zboží, co jinde nebylo, a zákazníci s nimi chtěli mít dobré vztahy," říká sedmdesátiletá Jana Peprná. Její pracovní vzpomínky jsou spojeny s obchodním domem, do kterého nastoupila ve 26 letech. Ve fázi projektu, za nímž stáli architekti libereckého ateliéru SIAL Miroslav Masák a Martin Rajniš spolu s Johnem Eislerem, a stavby nesl označení Prior, pak se na dlouhá léta stal Májem. V 90. letech měnil název podle momentálních majitelů: nejprve K-mart a pak Tesco, které ho v souladu se svou značkou přejmenovalo na vtipně souzvučný My (anglicky moje, vyslovuje se "máj").

Peprná svůj obchodní dům neopustila ani v důchodu, odejít se rozhodla až teď, v souvislosti s poslední změnou majitele stavby. Developerská firma Amádeus Real před měsícem oznámila, že od společnosti Tesco Máj odkoupila. Po plánované rekonstrukci, která by měla začít příští rok, se nový majitel chystá obchodní dům otevřít v roce 2022. Nemá ale v úmyslu řídit celý prodejní komplex, prostory bude pronajímat jednotlivým firmám.

Fronty se stály i na houbičky do kuchyně

"Prodavačku jsem chtěla dělat od mládí a ono se mi to splnilo," říká Peprná, která první pracovní zkušenosti získávala v dalším tradičním pražském obchodním domě − v Bílé labuti. Sem nastoupila po vyučení jako prodavačka drogistického zboží v 18 letech. A když švédské stavební firmy SIAB a ABV Stockholm dokončily 21. dubna 1975 nový obchoďák na rohu Národní třídy a Spálené ulice, dostala nabídku od šéfa, zda nechce novou budovu vyzkoušet, tentokrát už jako zástupkyně vedoucí drogerie. Souhlasila.

Krátce po nástupu však otěhotněla a měla obavy, jak splní slib, že nové místo zastoupí. Pomohla jí maminka, která ji ujistila, že se o dítě postará. Peprná se tak po půlroční pauze mohla vrátit na místo zástupkyně vedoucí drogerie.

Kosmetického a drogistického zboží se tehdy od jedné řady objevovalo v regálech vždy pouze pár kusů, a ne několik desítek jako dnes. Jen základních položek, mezi které patřilo například jádrové mýdlo s jelenem, zubní pasta Odol, toaletní voda Pitralon či vajíčkový, březový a kopřivový šampon, byl téměř vždy dostatek. Někdy však chyběly i ty nejzákladnější hygienické potřeby a velmi vzácné bylo veškeré zahraniční zboží, jež bylo jinak běžně dostupné pouze v Tuzexu.