Němci bojují o největší tendr v historii české armády. Za 53 miliard slibují do Česka výrobu a nové technologie

Na rozlehlé planině mezi Hamburkem a Hannoverem u městečka Unterlüss se prohání vítr. Velká žlutá cedule zakazuje vstup za závoru, která je kousek od historického protiletadlového děla, tzv. flaku, jež bylo jedním z mnoha výrobků zdejší továrny německého koncernu Rheinmetall. Ten tady od konce 19. století provozuje největší soukromou zkušební střelnici v Evropě. Na potvrzení dojmu se z blízkého valu ozve několik kulometných dávek. "To je nejspíš kulomet Pumy," odtuší Oliver Mittelsdorf, viceprezident Rheinmetall Defence pro obchod, s odkazem na bojové vozidlo pěchoty, které Rheinmetall vyrábí pro německý bundeswehr společně s další tamní velkou zbrojařskou firmou KMW.

Jeho úkolem ale není provádět návštěvy po areálu, který měly problém najít britské i americké bombardovací svazy během druhé světové války, protože leží v zalesněné a rovinaté krajině a zdejší vesnice působí všechny stejně a starobyle. Mittelsdorf má za úkol přesvědčit českou vládu a českou armádu, aby si koupila jiný výrobek firmy Rheinmetall, bojové obrněné vozidlo Lynx, tedy Rys.

Lynx, na rozdíl od Pumy, existuje zatím jen coby několik prototypů a případný prodej do Česka by mu zcela jistě otevřel i další trhy. Vozidlo nyní německý výrobce nabízí v tendru Austrálii, připravuje ho pro americkou soutěž, kde se má najít náhrada za dosluhující vozidlo Bradley, a nedávno se objevilo na vojenské přehlídce v Kataru.

Jak prodat Rysa

Katarské maskovací barvy má na sobě i jeden ze dvou strojů, které stojí v dílně v Unterlüssu mezi halami, v nichž se opravují Pumy a tanky Leopard. Dřív než "otec Lynxu" a viceprezident firmy pro pásová vozidla Timo Herrmann povolí pár záběrů, musí technik uzavřít otevřený kryt motoru a Timo pečlivě hlídá, jaké záběry reportér HN pořizuje.

"Já bych to, že Lynx je nový, považoval za výhodu, protože umožňuje přizpůsobení přáním zákazníka. Je to modulární systém, který nabízíme ve všech potřebných variantách," odmítá Oliver Mittelsdorf nejčastější námitku konkurence, že Lynx nikdo neviděl v akci a první zákazník bude muset nejspíš nést případné náklady na jeho dovyvinutí.

Čtyři možnosti pro Česko

V českém tendru, který je objemem padesáti tří miliard korun největší v historii české armády, se o dodávku 210 strojů ucházejí čtyři zájemci. Německý Rheinmetall s Lynxem, pak Rheinmetall společně s KMW se zmíněnou Pumou, evropská pobočka amerického koncernu General Dynamics s vozidlem Ascod 2 a britsko-švédský BAE s vozidlem CV90.

Na konci března by všichni čtyři uchazeči měli od českého ministerstva obrany dostat přesné technické zadání stroje, jaký armáda požaduje. Ministr obrany Lubomír Metnar na oslavě 20. výročí vstupu Česka do NATO minulý týden zopakoval, že by chtěl nákup bojových vozidel pěchoty stihnout tak, aby česká armáda splnila závazek vůči alianci mít do konce roku 2025 vybudovanou těžkou brigádu. Její součástí by měla být právě nová bojová vozidla pěchoty. Znamenalo by to vybrat vozidlo a uzavřít smlouvu ještě letos, což mnozí experti považují vzhledem ke zkušenostem s předchozími tendry téměř za nemožné.

"Takový termín je realistický pro všechny účastníky tendru, i když ještě neznáme detailní požadavky," tvrdí ovšem Oliver Mittelsdorf. "Kdybychom dnes podepsali smlouvu, příští rok začnou dodávky."