Sběratelství je celoživotní vášeň i koníček pro čtyřicátníky. Sbírky však mohou přinášet nejen radost, ale i finanční zisk

Sbírat se dá ledacos. Někteří se pyšní tisíci pivních tácků nebo angličáků, jiní mohou hledat štěstí ve čtyřlístcích či knoflících. Pro všechny sběratele mají jejich sbírky obrovskou hodnotu − především tu nevyčíslitelnou. Jsou ale i sbírky, které svým majitelům mohou vydělávat. Kromě věnovaného času se však předpokládá také značná finanční investice a znalosti. V českých rukách je třeba jedna z nejslavnějších známek světa, modrý mauritius, kterou její majitel v roce 2016 vydražil za 100 milionů korun.

Modrý mauritius zobrazující sedmnáctiletou královnu Viktorii byl vydán v roce 1847 v nákladu 500 kusů. Mnoho z nich bylo použito na pozvánkách k plesu, které posílal tehdejší mauricijský guvernér. Významnou filatelistickou hodnotu nadělil tomuto kousku počátkem 19. století král Jiří V., který ji už tehdy pořídil za astronomickou částku. Český kupec zaplatil v roce 2016 téměř dvojnásobek toho, co ten předchozí na aukci Spink London v roce 2011, což ukazuje na investiční výkon prestižních a vzácných známek.

"Prestižní staré známky, většinou zahraniční provenience, s původem ze slavných sbírek, s příběhem a tržní tradicí skutečně rostou poměrně stabilně přibližně posledních 150 let. Mají trvalou schopnost přitahovat poptávku, která je silnější než nabídka. Stejně jako u dobrých obrazů to znamená i investiční výkon. U nejlepších typů známek se za posledních deset let dosáhlo nárůstu tržní ceny 300 a více procent," říká David Kopřiva, znalec Svazu českých filatelistů a člen Prestige Philately Club Prague.

Sběratelství je celoživotní vášeň i koníček pro čtyřicátníky. Sbírky však mohou přinášet nejen radost, ale i finanční zisk

Přestože cena kvalitního známkového portfolia podle aktuálních trendů dosahuje řádově milionů korun, investují masově i drobní sběratelé, kteří podle Davida Kopřivy vytvářejí silnou poptávku i po levnějších známkách. Sbírání známek je nadnárodní kulturní fenomén. "Jde o jakousi společnou řeč mezi generacemi, kontinenty a kulturami. Světový trh tvoří zhruba 70 milionů lidí, kteří do známek vkládají větší či menší kapitál," dodává Kopřiva.

Záliba pro zkušenější

Do "velké" filatelie se dnes pouští lidé většinou po čtyřicítce, zabezpečení, úspěšní a se širokým rozhledem. Podobně je tomu také u mincí. Zatímco dříve to byl dětský koníček, který přerostl v celoživotní zálibu, nyní se sběratelem člověk stává až ve středním věku. Podle Františka Křesťana z Aurea Numismatika se numismatice v posledních letech daří, a to nejen v Česku. "Jezdím na aukce po celém světě a nakupuji pro naše zákazníky. Je potěšující, že po letech komunismu, kdy se mince z naší země jen vyvážely, dochází nyní výrazně více k jejich dovozu než k vývozu," říká.

Celkový objem aukčního českého numismatického trhu loni dosáhl zhruba 400 milionů korun, pamětních mincí vydaných v roce 2018 ČNB se prodalo zhruba za 750 milionů korun. "Prodeje investičních zlatých mincí a medailí je těžké odhadnout, ale bude to každopádně minimálně v řádech stovek milionů korun," přibližuje František Křesťan.

Nejdražší mincí prodanou aukční síní Aurea Numismatika je dvacetidukát z roku 1610 saského kurfiřta Kristiána. Byla prodána za 7,6 milionu korun. Za nejvzácnější bankovku Československa je pokládána pětitisícová takzvaná státovka z roku 1919, jejíž sběratelská cena se dnes pohybuje mezi třemi až pěti miliony korun. Bylo jich vydáno více než půl milionu, z nichž se během stahování nevrátilo pouze 98 kusů. Dnes je znám výskyt 36 z nich, přičemž velká část je ve sbírkách zahraničních bank. V soukromých sbírkách je těchto státovek jen zlomek.

"Sběratelé z pochopitelných důvodů své kolekce veřejně neprezentují, a tak je možné si o nich udělat přesnější obrázek až při jejich prodeji, pokud probíhá ve veřejné aukci. Naše aukční síň prodávala několik velkých sbírek, kde se celková cena pohybovala kolem 100 milionů korun. Lze tedy předpokládat, že v Česku je několik sbírek s cenou v řádech stovek milionů korun," dodává František Křesťan.

Sběratelství má své kořeny už v pravěku, tedy v období lovců a sběračů. Mnoho psychologů tvrdí, že tato záliba pochází z raného dětství, kdy shromažďování hraček nahrazuje chybějící matku. Tento koníček je rozšířen po celém světě a odborníci se shodují na tom, že Česko je sběratelská velmoc. "Významné sbírky vznikly už před válkou. V období komunismu bylo pak sběratelství únikem od šedé reality běžného života a zaznamenalo také největší rozmach mezi širokou veřejností. Sbíralo se ne s vidinou budoucího zisku, ale z čiré radosti, i když mantinely každé sběratelské oblasti byly limitovány železnou oponou," říká spolupořadatel veletrhu Sběratel Jindřich Jirásek, který sbírá signované LP desky klasických heavymetalových kapel a vše, co se týká legendárního "fantomasovského" vozu Citroën DS. "Je třeba s podivem, na kolika poštovních známkách různých států světa se za posledních padesát let Citroën DS objevil," upozorňuje Jirásek.

Do začátku počítejte s kapitálem

A jak by měl postupovat ten, kdo chce se sběratelstvím teprve začít? Zaprvé je nutné počítat s počátečním kapitálem. Obecně se samozřejmě odborníci přiklánějí k tomu, že sbírka by měla svému majiteli dělat radost, případně jeho byt zdobit. Pokud má někdo zájem o investiční sběratelství, je důležité se ptát, navštěvovat muzea či galerie a vzdělávat se.

Není ani od věci najmout si zkušeného poradce. Ten pomůže třeba i v případě, kdy najdete starý obraz po babičce. "Pokud nejsem sběratelem nebo se mezi sběrateli nepohybuji, pravděpodobně náhodný nález z půdy nebo sklepa nedokážu ocenit. Asociace starožitníků pořádá a vede již několik let bezplatnou poradnu, kde se snažíme zájemcům poradit, co asi mají a v jaké cenové relaci se zhruba pohybují," radí prezident Asociace starožitníků Jan Neumann a zve na jarní či podzimní veletrh Antique na Novoměstské radnici v Praze.

Vinyl a víno

I když největší sběratelské kousky najdeme především u filatelistů, numizmatiků či starožitníků, cenným uměním jsou v poslední době také vinylové desky. Jejich cena roste, obzvlášť když jsou deska i obal v perfektním stavu. V současné době například LP kapely Queen díky "queenomanii" stouply na hodnotě o 20 až 40 procent. "Nové desky se vyplatí koupit jako investiční, ale zejména ty, které vyšly v malých sériích a limitovaných edicích. Výhodné jsou také ty, jež měly výrobní vadu, například tisk, nebo byly staženy z nějakého důvodu z prodeje. Stálicemi jsou Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd, Frank Zappa, Elvis Presley a čeští interpreti, kteří desky vydávali začátkem 90. let," říká Tibor Mester ze serveru Vinylburza.cz a odhaduje, že v Česku je několik sběratelů, jejichž sbírka se pohybuje řádově v hodnotě milionů korun.

Zajímavým investičním artiklem je také například víno. Kromě toho, že může zdobit interiér a vydělávat peníze, dá se samozřejmě vypít. Tím, že ze své podstaty z trhu neustále ubývá, jeho cena automaticky roste. "V převážné většině uvažují investoři při nákupu vín jako o dobře uložených penězích s tím, že určitou část vína sami vypijí. Zkušenost ukazuje, že tato část bývá v praxi větší, než původně předpokládali," říká s úsměvem Tomáš Dominec, ředitel společnosti vino.cz, která se zabývá dovozem francouzských vín.

Investice se nejčastěji pohybují mezi 50 a 100 tisíci korun. "Při velmi dlouhodobé úvaze má smysl investovat do největších světových vín, jakými jsou třeba Romanée-Conti, Château Lafite-Rothschild, Château Margaux a podobně. Sám jsem třeba pro jednoho zákazníka kupoval před deseti lety prvně zmiňované víno − stálo tehdy něco přes 200 tisíc korun. Dnes má cenu půl milionu. Ale velmi dobře se zhodnocují i vína mnohem obyčejnější, tedy taková, jejichž nákupní cena se pohybuje v řádu několika set korun," doplňuje Dominec.

Stejně jako v případě mincí, známek či obrazů může cena vína dosáhnout astronomických výšek. V loňském roce byla na aukci v Hongkongu vydražena lahev Romanée-Conti 1945 za více než 12 milionů korun. Nechme tedy umění i víno zrát a těšme se z jejich estetické či chuťové hodnoty. Toto čekání se vyplatí.