Podnikatel a internetový investor Yossi Vardi má celkem jasno v tom, proč jeho země suverénně vede co do množství mladých technologických firem na počet obyvatel. "Když se podíváte, jak tento stát vznikl, tak to byl vlastně od začátku jeden velký start-up. Přišla sem parta bláznů, kteří měli sen starý dva tisíce let," tvrdí Vardi. S odhadovaným počtem asi 6500 start-upů je Izrael hned za světovou jedničkou Spojenými státy, jež mají ekonomiku násobně větší.
Stát, vytvořený na základě mezinárodních dohod po druhé světové válce, se po sedmi desítkách let existence stal technologickou velmocí a líhní inovací, srovnatelnou se Silicon Valley v Kalifornii. Nejsilnější jsou Izraelci v kyberbezpečnosti, v mobilních technologiích a inovacích zaměřených na retail nebo zemědělství. Úspěšní jsou také v oboru umělé inteligence a učení strojů.
Vardi je součástí novodobého technologického zázraku: nakupuje podíly v mladých firmách a stál u vzniku některých, jež nakonec koupily velké nadnárodní firmy jako Cisco, Microsoft nebo eBay. Nejvíc ho proslavilo, že v 90. letech zafinancoval několika tisíci dolary firmu Mirabilis, jež posléze vyvinula ICQ − populární systém na posílání zpráv přes internet. Když se firma už po dvou letech prodala, vynesla Vardimu a dalším podílníkům více než 400 milionů dolarů.
Efekt Mirabilis
Média tehdy hovořila o "efektu Mirabilis" − úspěchu, jejž chtěli všichni zopakovat a který inspiroval celou generaci mladých izraelských internetových podnikatelů. Ti pak přišli s firmami jako Waze, která prorazila s mobilní navigací a nakonec ji koupil Google, nebo portálem pro snadné investování e-Toro, s mladou a dravou internetovou pojišťovnou Lemonade a dalšími úspěšnými projekty.
Kolem start-upů a mladých inovativních firem se točí investoři z řad venture capital – rizikového kapitálu. Jde o specializované firmy, jež zhodnocují svěřené peníze jinak než tradiční správci, kteří zpravidla kupují podíly ve firmách přes veřejné burzy nebo investují do dluhopisů. Fondy rizikového kapitálu nakupují podíly ve firmách v různých raných stadiích jejich rozvoje. Peníze jdou zpravidla na rozšíření byznysu a vývoj nápadu či technologie. Ze stovek start-upů ale nakonec uspějí jen některé. Úspěch je, když je koupí za desítky milionů dolarů globální hráč z oboru nebo když nabídnou své akcie investorům na burze.
Že se v Izraeli inovacím daří, dokládá hned několik mezinárodních statistik. Podle žebříčku 60 nejinovativnějších ekonomik, který sestavuje agentura Bloomberg, je Izrael na pátém místě. Kromě Německa, Finska a Švýcarska předběhl všechny evropské země i tradiční inovační velmoci jako Singapur, USA nebo Japonsko.
V globálním indexu konkurenceschopnosti (GCI), který sestavuje Světové ekonomické fórum pro 140 států, je Izrael z hlediska zázemí pro inovace na desátém místě. "Z Izraele se stal jeden ze světových inovačních hubů díky velmi silnému inovačnímu ekosystému," stojí v doprovodné zprávě k nejnovějšímu vydání tohoto žebříčku.
To vše je částečnou odpovědí i na otázku, proč bylo v uplynulých letech mezi tituly obchodovanými na technologicky zaměřeném akciovém trhu NASDAQ v USA zastoupeno více izraelských firem než firem z Evropy, Koreje, Japonska nebo Číny.
Potenciál zaznamenaly i velké nadnárodní firmy. Intel, Microsoft, Google, Facebook a stovky dalších založily nebo rozšiřují v zemi svá vývojová centra. Jen loni byla spouštěna tempem dvou za měsíc.
Co se dočtete dál
- Proč Izraelcům pomáhá tolerance neúspěšných, jakou roli v úspěších hraje povinná vojenská služba a jaké jsou české stopy inovací v Izraeli.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.