Čeští vědci sledují, jak teče bahno na Marsu, podílí se na misi ke Slunci. O jejich úspěších se ale málo ví

Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd zkoumá sopky na Marsu. Prohlíží si satelitní snímky a snaží se popsat, jaké útvary se na povrchu rudé planety nacházejí. Nedávno se začal zabývat bahenními sopkami. Zajímalo ho, zda po povrchu Marsu může téct bahno, což je podmínkou vzniku těchto sopek.

Česko má desítky až stovky profesionálních vědců, kteří se stejně jako Brož zabývají výzkumem vesmíru. V Mezinárodní astronomické unii, což je vrcholná světová organizace, je sdruženo 120 českých profesionálních astronomů (celkově čítá asi deset tisíc vědců). Kolem 150 aktivních nadšenců pak sdružuje Česká astronomická společnost.

O výzkumech českých vědců se však často veřejnost nedozví. Zatímco spousta lidí ví, kdo je Andrew Feustel, který ve čtvrtek přiletí do Čech na sérii přednášek a který vyvezl postavu Krtečka do vesmíru, Brože zná málokdo. Jeho výzkum přitom bude zásadní, až na Mars začnou létat lidé. Budou díky tomu vědět, jaké horniny se na planetě nachází.