Ideálním tvarem domu by byla koule

Co přesně si člověk může představit pod pojmem pasivní dům? Respektive jaké všechny domy tam lze zařadit?

Pojem pasivní dům lze definovat hodnotou tepelných ztrát domu, kdy za pasivní je považován dům s měrnou roční potřebou tepla pod 20 kW/m² vytápěné podlahové plochy. Tohoto kritéria nelze dosáhnout pouhým použitím skvělých tepelněizolačních stavebních materiálů. Dům musí chytře využívat energii. Proto jsou domy doplněny rekuperací, pro vytápění se používá tepelné čerpadlo a řízení vnitřní teploty se svěřuje počítačům. Určitou roli hraje i orientace vůči světovým stranám, které ovlivní pasivní zisky ze slunečního záření, ale při projektování není potřeba se tímto nechat svazovat. Naopak se často musí řešit přehřívání, kterému lze zabránit vhodně zvolenou stínicí technikou.

A jaký je nejvhodnější tvar domu?

Čím menší je poměr ochlazované plochy a objemu budovy, tím lépe. Ideálním domem by tak měla být koule, což je samozřejmě v praxi jen těžko realizovatelné. Našim podmínkám nejlépe vyhovuje jednoduchý dům s obytným podkrovím se sedlovou střechou, přičemž čím větší je vytápěný objem, tím snáze lze dosáhnout požadované měrné roční potřeby tepla. Při návrhu domu musíme mít stále na paměti, že každá nika, arkýř nebo podlouhlý tvar přidávají nežádoucí plochu. Můžeme to přirovnat k radiátoru, čím členitější žebra, tím více tepla do prostoru předává, a to u pasivního domu není zrovna žádoucí.

Nejčastějším typem běžného domu je v současnosti bungalov bez podkroví. Tento tvar je ale pro pasivní standard naprosto nevhodný. Občas se sice objeví prezentace přízemního pasivního domu, při bližším pohledu se ale ukáže, že ve skutečnosti je do vytápěného objemu započítáno i obytné podkroví. Troufám si tvrdit, že ryzí bungalov není ekonomické realizovat jako pasiv.