Na prahu alternativních pohonů, digitalizace a autonomního řízení

V rámci kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice diskutovali v březnu v Mladé Boleslavi představitelé české vlády v čele s premiérem se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, reprezentanty energetického a telekomunikačního odvětví i odborníky z univerzit a zahraničními hosty o podmínkách, které jsou klíčové pro trvalý rozvoj a konkurenceschopnost tuzemského automobilového odvětví. Pořadatelem v pořadí již druhého kolokvia bylo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). Účastníci setkání se shodli na potřebě urychlení realizace pětadvacetibodového akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Ten staví na čtyřech základních pilířích: elektromobilitě, autonomním řízení, digitalizaci a vzdělávání společně s výzkumem a vývojem. Vzhledem k vývoji, ke kterému od posledního jednání došlo, vyjádřili účastníci rovněž potřebu diskutovat o nových námětech. Jejich naplnění přispěje k úspěšnému rozšíření elektrifikovaných vozidel a rozvoji nových obchodních příležitostí v oblasti chytré mobility i v podmínkách České republiky.

Automobilový průmysl prochází zásadní transformací způsobenou nejenom novým regulatorním rámcem EU k emisím a technologickými inovacemi, ale i novými trendy v oblastech, jako jsou sdílená ekonomika, urbanizace či nový způsob práce. Členové Sdružení automobilového průmyslu proto apelují na zrychlení realizace stávajících opatření zmíněného akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR tak, aby byl podpořen rozvoj v oblastech elektromobility a chytré mobility, ale i na schválení nových opatření.

Pro další udržení ekonomických přínosů autoprůmyslu pro české hospodářství bude nutné dále rozvíjet odpovídající odborné kapacity na straně státní správy, stejně jako plně využít evropské finance na investice do rozvoje sítě dobíjecí infrastruktury a dalších podmínek pro využívání elektrických vozidel. Klíčové bude také podpořit spolupráci mezi státní správou, soukromým sektorem a univerzitami a tím pak vznik inovativních projektů v oblasti chytré mobility, stejně jako urychlit pokrytí dopravních tahů vysokorychlostním internetem a přípravu legislativních opatření pro rozvoj autonomního řízení.

Klíčová témata druhého kolokvia se vedle automobilového průmyslu dotýkala i oblastí energetiky a telekomunikací, se kterými velmi úzce souvisí. Pro dosažení plného potenciálu proto bude nezbytná i úzká spolupráce veřejné správy a místních samospráv.

Na základě současných trendů je jisté, že budoucí podobu automobilového odvětví budou vedle samotné průmyslové výroby čím dál více ovlivňovat i služby a digitální technologie. Tyto změny staví celý obor před velké výzvy, které se však, pokud se podaří naplňovat stanovené úkoly, mohou stát i novými příležitostmi. Automobilový průmysl nadále tvoří páteř české ekonomiky a zaměstnává zhruba 170 tisíc osob, včetně navazujících oborů poskytuje práci až 400 tisícům lidí. Generuje skoro desetinu českého HDP, podílí se na třetině průmyslových investic do výzkumu a vývoje (VaV) a čtvrtině průmyslové výroby a tuzemského exportu.

Výzva z větší součinnosti ze strany vlády, samospráv i zástupců dalších segmentů tuzemského hospodářství nabírá na urgenci i v souvislosti s nedávno schválenou regulací EU stanovující ambiciózní emisní cíle pro roky 2025 a 2030. Jejich splnění se neobejde bez masivního příklonu k elektrifikované mobilitě. Již v roce 2020 nabíhá a od roku 2021 bude pro všechny prodané vozy platit průměrný emisní limit 95 g CO₂ na ujetý kilometr. V roce 2030 dokonce 59 g oxidu uhličitého na ujetý kilometr. Také pro vozový park osobních vozidel státní správy a samospráv budou platit přísná pravidla pro dodržení flotilových emisí. Téměř 30 % nově pořízených vozů musí mít do roku 2025 emise oxidu uhličitého do 50 g/km a nulové emise v následném období do roku 2030. Obdobná pravidla budou platit i pro větší užitková vozidla a autobusy.