Svět sází na obnovitelné zdroje, Česko na jádro

Většina zemí světa investuje dnes už převážně pouze do obnovitelných zdrojů, do těch klasických se to totiž nevyplatí. Společnost Bloomberg NEF ve svém pravidelném energetickém výhledu předpokládá, že obnovitelné zdroje ve světě postupně zcela převládnou. Matthias Kimmel, který má na starosti každoroční přípravu této studie, na letošním Mezinárodním energetickém fóru uvedl, že v roce 2050 bude polovina celosvětově vyrobené energie pocházet ze solárních a větrných elektráren a zbytek z jádra či plynu. Naopak uhelné kapacity se budou rychle utlumovat.

Naprostá většina investic do energetických zdrojů zamíří do těch obnovitelných. Bloomberg je do roku 2050 vyčíslil na 11,5 bilionu dolarů. Klíčová bude stále klesající cena fotovoltaických a větrných technologií, stejně jako baterií, které slouží k jejich stabilizaci. Už dnes je například v Číně či USA levnější stavět fotovoltaické elektrárny místo uhelných a podle Kimmela tomu tak bude už v roce 2020 také ve Velké Británii a postupně po celém světě.

Za 30 let se tak kapacita obnovitelných zdrojů energie zdvojnásobí a 80 procent nově budovaných výrobních energetických kapacit se bude rekrutovat z větrných a fotovoltaických zdrojů.

Nejvíce do nich podle Kimmela investují asijské země, především Čína a Indie, ale třeba i v USA tvoří 86 procent investic do tohoto sektoru ty do bezuhlíkové energetiky a ukládání energie, například formou baterií.

Právě baterie budou hrát v době prudkého nárůstu kapacit obnovitelných zdrojů, jejichž výkon je nestabilní, podle odborníka z Bloomberg NEF v příštích letech klíčovou roli. Budou se do nich totiž ukládat přebytky výroby a naopak v době špiček se uložená energie bude posílat do sítě. Baterie tak nahradí uhelné a plynové elektrárny, které se dnes nasazují v době špiček spotřeby.

Rychlý nárůst předpokládá Kimmel také u elektromobilů, které podle něj budou v roce 2050 tvořit 55 procent veškerých prodejů automobilů. Největší boom se očekává od roku 2040. Auta do zásuvky se budou nabíjet převážně doma v noci, v době, kdy je elektřina nejlevnější.

Také v Evropě se podle Matthiase Kimmela už dnes investuje z 84 procent do větrných a fotovoltaických elektráren, do klasických zdrojů už jen minimálně, protože se to nevyplatí, a maximální pozornost se věnuje možnostem skladování elektřiny − kromě baterií je to například technologie Power to Gas či Power to Heat, ale zkoumají se i jiné možnosti. To umožní další snižování emisí skleníkových plynů, na které Evropa klade velký důraz.

K podobným závěrům jako Matthias Kimmel došel ve své prezentaci i Gurbuz Gonul z mezinárodní agentury IRENA, jejíž náplní je propagace obnovitelných zdrojů. Podle něj tvořily v roce 2017 instalované kapacity fotovoltaických elektráren už 56 procent veškerých instalací v tomto roce a trend se bude nadále prohlubovat. Vzhledem k očekávanému rozvoji elektromobility i celkové elektrifikaci bude podle něj stoupat i poptávka po elektřině, což si vyžádá zvýšené investice do tohoto odvětví. Jen v segmentu obnovitelných zdrojů vznikne podle Gonula do roku 2050 celkem 28 milionů nových pracovních míst.

Česká cesta

Česká republika má podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové poněkud jiné cíle, které jsou podle ní ale v souladu s platnou státní energetickou koncepcí. Samotné Česko se ve svém Národním klimaticko-energetickém plánu, který v lednu odeslalo Evropské komisi, zavázalo k tomu, že podíl obnovitelných zdrojů v energetice bude do konce roku 2030 tvořit 20,8 procenta, když závazný cíl celé Evropské unie je 32 procent. Cíle pro rok 2020, tj. 15 procent podílu obnovitelných zdrojů, bylo podle Novákové dosaženo už v roce 2014.

Pro masivní rozvoj těchto zdrojů nejsou podle Novákové v tuzemsku vhodné přírodní podmínky, proto se chce soustředit především na jadernou energetiku, která by v roce 2035 měla tvořit polovinu z celkové výroby i spotřeby elektřiny.

"Chceme být v EU lídrem v diskusi o jaderné energetice," řekla Nováková. Podle bývalé ministryně počítají s podílem jádra na energetickém mixu také další státy uskupení visegrádské čtyřky.

Podle Novákové je potřeba, aby Evropa jako celek ve snaze o omezení emisí a rozvoj elektromobility vnímala i to, že se jako kontinent pohybuje v globální ekonomice bez hranic. "Nesmíme zapomenout, že evropská ekonomika musí být konkurenceschopná vůči americké a asijské," řekla bývalá ministryně a dodala, že doufá, že nové složení Evropského parlamentu po volbách může poněkud změnit názor na důležitost obnovitelných zdrojů.

Gurbuz Gonul z agentury IRENA v diskusi uvedl, že českému nadšení pro jadernou energetiku příliš nerozumí. "Podíl jádra na celkovém energetickém mixu celosvětově klesá. Rozhodnutí České republiky je věcí rozhodnutí státu, nicméně je ale třeba důkladně zvážit, zda nejsou výhodnější jiné zdroje. Například otázka elektrifikace konečné spotřeby, využití termální energie či biomasy," řekl Gonul.

"Na budoucnost našeho energetického mixu se nemůžeme dívat jen z ekonomického pohledu, ale i z hlediska soběstačnosti a energetické bezpečnosti. Klíčovým úkolem vlády je proto dohodnout finanční model dostavby nových jaderných bloků," odpověděla Marta Nováková na diskusní příspěvek Gurbuze Gonula.

Přeměna energetických společností a trhů pod vlivem nových technologií

Podle hlavního ekonoma energetické společnosti ČEZ Pavla Řežábka je zatím klasická energetika zapotřebí a ještě nějaký čas tu bude. "Je ale na ústupu, protože obnovitelné zdroje už začínají dávat ekonomický smysl," řekl Řežábek. To platí například u fotovoltaiky, kde došlo k výraznému zlevnění technologií. Ještě v roce 2008 stála jedna vyrobená megawatthodina elektřiny ze solárních zdrojů celkem 350 eur, nyní je už její tržní cena 50 eur.

Driverem transformace je podle Řežábka vývoj cen, politika a regulace (klimatické cíle) a rozvoj nových technologií. V ČEZ proběhla již změna z pohledu teritoria, namísto na balkánské trhy se společnost nyní zaměřuje na stabilní prostředí, například Německo či Francii, ve firmě se také uskutečnilo rozdělení na novou a klasickou energetiku.

Proměna tohoto sektoru zároveň přetváří i prostředí pro investice. "Každý hráč se nyní v energetice úzce profiluje. Fúze a akvizice jsou proto v tomto odvětví na vrcholu," řekl na konferenci Alan Svoboda, výkonný ředitel české společnosti Sev.en Energy, která plánuje investovat do energetických projektů v zahraničí.

Podle Svobody se mění typ investorů, kteří v energetice působí. Vstupují do ní jednak penzijní fondy, jež investují dlouhodobě, a nevadí jim proto menší výnosy, které nyní v sektoru jsou. Za významný považuje Svoboda stále větší zájem velkých ropných hráčů, kteří mají dostatek prostředků, aby zaplatili strategickou prémii za vstup do tohoto odvětví. "Pak jsou tu privátní investoři, jako jsme my, kteří si nyní mohou vybírat příležitosti," dodal Svoboda s tím, že tlak na prodej u některých firem je pro investory typu Sev.en Energy výhodný, protože prodávající nemohou žádat nejvyšší možnou cenu.

Jan Pánek, vedoucí oddělení ITER na Generálním ředitelství pro energetiku Evropské komise, na konferenci vysvětlil, že Evropa až dosud kladla přílišný důraz na tradiční technologie. Nyní je ale podle něj potřeba jít do inovativních projektů, nových technologií. Je ale nutná větší provázanost jednotlivých projektů i sjednocení finančních mechanismů. Zmínil také, že v novém programovém období EU od roku 2021 bude na výzkum a vývoj věnováno 100 miliard eur, o 20 procent více prostředků než v nynějším období. Půjde o kombinaci prostředků unie a soukromých investorů, dotace, granty či bankovní záruky. Zastřešovat je bude EU.

Podle Wilfrieda Pimenta de Mirandy z nadace IOTA k nadějným technologiím patří třeba smart decentralization − digitální transformace sítí − nebo IOT, komunikace mezi "stroji" včetně automatického zúčtování bez bankovních institucí. Vít Stehlík, partner advokátní kanceláře White & Case, pak připomněl, že by k zavádění nových technologií měly motivovat i regulační orgány. Na podobném principu fungují už regulátoři ve Velké Británii, Dánsku či Mexiku.

Dean Brabec, řídící partner pro region CEE poradenské společnosti Arthur D. Little, při prezentaci na konferenci.

Foto: HN – Radek Vebr

V rámci fóra proběhla řada debat a workshopů. Na snímku je debata na téma trendů v oblasti regulace na podporu nových technologií a čisté energetiky v zemích EU.

Foto: HN – Radek Vebr