Každý z nás v životě zastává různé role. Otec či matka dítěte jsou současně zaměstnanci, členy politické strany či sportovními fanoušky. Obvykle si dokážeme uvědomovat své chování a přizpůsobovat ho roli, ve které se v daný okamžik nacházíme. Podobně je třeba se chovat i v rodinných firmách.

Pokud bychom jako rodiče při vyzvedávání dítěte ze školky hlasitě agitovali ve prospěch politické strany a vylepovali plakáty po zdech školky, byli bychom okolím považováni za blázny. Situace, kdy se nacházíme v různých rolích, jsou většinou oddělené a snadno se nám mezi rolemi rozlišuje.

Občas se ale stává, že se v jeden okamžik začnou role překrývat, a vzniká řada nepříjemných či konfliktních situací. Pěknou ilustrací překryvu rolí je, když se rodič vyučující na střední škole potkává ve třídě se svým potomkem.

Dvojrole rodič/vyučující je obtížná, může být konfliktní pro obě strany a je třeba ji předem řešit. Buď obě role zcela oddělit tak, že dítě bude navštěvovat jinou školu, nebo se dohodnout na schůdných mechanismech, aby se ve škole k sobě rodič a dítě chovali jako vyučující a student.

Podobný překryv rolí je běžný v rodinných firmách, kde se míchají dva odlišně fungující sociální systémy − systém rodiny a systém firmy. V té první jsou lidé v rolích otce, dítěte, matky, sourozence, prarodiče, manžela, manželky a podobně. V té druhé jsou zaměstnanci, manažeři, vlastníci a další. Pokud jsou děti zaměstnané v rodinné firmě, kterou vlastní a vede jejich rodič, a pokud rodič jedná s dětmi ve firmě jako s dětmi, je konflikt mezi nimi zcela jistý. Rozlišovat mezi "byznysovou" komunikací a komunikací "rodič a dítě" není vůbec samozřejmé a je třeba se této rozlišovací dovednosti učit.

Jednou z účinných metod, jak se začít s těmito dvojrolemi ve firmě vypořádávat, je family business governance. Tento anglický termín nemá v českém jazyce ekvivalent a překládá se obvykle jako správa rodinné firmy, i když asi výstižnější by byla správa rodiny a její firmy či správa rodinného podnikání. Zjednodušeně jej lze charakterizovat jako správu komunikace a rozhodování rodiny o rodinné firmě a jejím podnikání.

Nikoho nepřekvapuje, že každá firma musí mít nastavenou správu (corporate governance), musí být zřejmé, jak jsou role ve firmě rozděleny. V případě rodinné firmy je ale třeba nastavit i správu na straně rodiny. Ideálně přes obdobné formální struktury jako ve firmě − typu rodinné shromáždění či rodinná rada, kde se v jasně stanoveném čase a prostoru budou společně vyjasňovat, diskutovat a nastavovat pravidla regulující vztah rodiny k firmě.

Řídit v takovém případě vztah rodiny k firmě je minimálně stejně důležité jako řídit firmu samotnou. Pokud se tento vztah daří řídit úspěšně, využívá firma naplno potenciál, který rodina do firmy může přinášet.