Pokud někdo v Evropě, kdo se zabývá obranou, pozorně četl původní verzi „rusko-amerického“ návrhu na mírovou smlouvu na Ukrajině, musel se hodně orosit. A zřejmě i četl, protože aktuální frenetická aktivita evropských lídrů naprosto zkazila a zastínila schůzku skupiny nejbohatších zemí G20 v Jižní Africe a následný summit EU–Afrika v Angole.
Při pečlivém čtení a nejednoznačném výkladu řady bodů by souhlas s takovou smlouvou znamenal nejen obětování Ukrajiny, ale i změnu bezpečnostní architektury v Evropě, o kterou Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje. Kupříkladu pasáž o evropských bitevních letounech NATO v Polsku by mohla znamenat, že jinde na východním křídle být nemohou. Nebo že by se nemohla rozšiřovat aliance nejen o Ukrajinu. A například ustanovení o tom, že USA by byly prostředníkem mezi NATO a Ruskem, vypadalo, jako by Washington chtěl z aliance vystoupit.
Co se dočtete dál
- Co je hlavní věc, která nutí Evropu jen reagovat na ostatní.
- Proč USA a Rusko vidí Evropu jako slabou.
- Jak by mohla EU víc prakticky přispět k obraně.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
