Po naprosto drtivou většinu existence ekonomie si výrobci konkurovali hmotou či jejím fyzickým opracováním. Víc masa = lépe masa, víc dřeva = lépe dřeva, větší hrad = lepší hrad. Před zhruba dvěma stoletími začala ekonomika „stěhovat“ své těžiště do nehmotného prostoru „výroby“, kde jsme si konkurovali myšlenkami. Odhmotnil se i samotný HDP západního světa: kdybychom dali HDP na váhu, jen méně než třicet procent z něj by mělo nějakou hmotnost.

Zkrátka, dostali jsme se z období, ve kterém jsme masově vyráběli „things“ (z anglického slova „věci“), do období, kdy masově vyrábíme „thinks“ – tedy (s)myšlenky. Ať už tyto řádky čte kdekdo, s největší pravděpodobností se v hospodářství neživí tím, že opracovává hmotu. Je to student, podnikatel, manažer, majitel, úředník, architekt, programátor… Živí se – stejně jako já – v nehmotné sféře ekonomiky.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se změnila ekonomika z hmotné výroby na výrobu myšlenek.
  • Jak stroje a strojové učení amplifikují lidské myšlení a jaké důsledky to má.
  • Lze měřit „smysl“ podniků a institucí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.