Po naprosto drtivou většinu existence ekonomie si výrobci konkurovali hmotou či jejím fyzickým opracováním. Víc masa = lépe masa, víc dřeva = lépe dřeva, větší hrad = lepší hrad. Před zhruba dvěma stoletími začala ekonomika „stěhovat“ své těžiště do nehmotného prostoru „výroby“, kde jsme si konkurovali myšlenkami. Odhmotnil se i samotný HDP západního světa: kdybychom dali HDP na váhu, jen méně než třicet procent z něj by mělo nějakou hmotnost.
Zkrátka, dostali jsme se z období, ve kterém jsme masově vyráběli „things“ (z anglického slova „věci“), do období, kdy masově vyrábíme „thinks“ – tedy (s)myšlenky. Ať už tyto řádky čte kdekdo, s největší pravděpodobností se v hospodářství neživí tím, že opracovává hmotu. Je to student, podnikatel, manažer, majitel, úředník, architekt, programátor… Živí se – stejně jako já – v nehmotné sféře ekonomiky.
Co se dočtete dál
- Jak se změnila ekonomika z hmotné výroby na výrobu myšlenek.
- Jak stroje a strojové učení amplifikují lidské myšlení a jaké důsledky to má.
- Lze měřit „smysl“ podniků a institucí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
