Možná naše zklamání z revoluce pramení z toho, že jsme očekávali revoluci existenciální. Revoluci obrácení, v duchovně-filozofickém i prakticky osobním stavu. My měli sny, my měli naději, nám byly dveře světa otevřeny dokořán, my měli svobodu veřejného myšlení, psaní, natáčení, studia. Přijeli nám sem zahrát Rolling Stones. Až v tom momentu jsme uvěřili, že jsme opravdu svobodní. My vzešli z posmutnělého, chudého, zdeptaného vězení, kde jsme si sami vraždili své vlastní lidi jako politické vězně.

My nebyli jen chudí v materiálním slova smyslu (jak jsme žárlili na Západ!), my byli chudí i na duchu. Vždyť nás donutili se na to dívat, a co bylo ještě horší, donutili nás udělat si to nám samotným: donutili nás zakazovat své vlastní autory, hry, básníky. A věznit je.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč mnozí vnímají sametovou revoluci jako zklamání.
  • Jak Havel definoval a očekával revoluci existenciální.
  • Proč přechod politického a ekonomického systému nevede automaticky k transformaci smyslu života.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se