Střechy domů nabízejí potenciál, využijme ho

V České republice je přes 200 tisíc bytových domů, z nichž teoreticky každý skýtá potenciál pro využití fotovoltaiky (FV). Docent Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) potvrzuje, že v minulosti se odhadem potenciálu střech nejen rezidenčních objektů, ale budov obecně zabývala řada studií, ze kterých vyplývá, že se jedná zhruba o potenciál 10 GW špičkového výkonu. Na oblast bydlení představující plochu okolo 30 km² připadá asi polovina této kapacity. "Nicméně se jedná o technický potenciál, tedy i to, co je možné technicky, nikoli reálné ekonomicky," upozorňuje.

Podle nezávislé studie z loňského roku zpracované pro Solární asociaci je však v ČR na střechách obytných domů prostor pro instalaci dokonce pro 7,9 GW (gigawattů) nových fotovoltaických elektráren. "Další plochy pro instalace fotovoltaických panelů skýtají střechy komerčních budov, jako jsou výrobní haly, krytá parkoviště, logistická centra, ale i brownfieldy, bývalé skládky a další nevyužité plochy," vypočítává Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. Podle něj má solární energie v České republice obrovský potenciál, který zatím čeká na své využití.

Velké střechy − malé využití

"V případě rodinných domků je výhodou relativně velká plocha střechy oproti roční elektrické spotřebě v domě. Nicméně problém je, jak využít výrobu z fotovoltaického systému (FV) během roku. Sebevětší FV systém nepokryje víc než zhruba 35 % běžné spotřeby elektrické energie. Akumulační systémy jsou stále ještě velmi drahé, navíc pomohou pouze v akumulaci ze dne na den. Čím dál více se proto nadbytečná elektrická energie v letním období využívá pro ohřev vody, to znamená v kombinaci s elektrickými ohřívači vody. Ty ale v zimním období ohřívají vodu fosilní elektřinou ze sítě, takže úspoře emisí CO₂ takové řešení moc nepomůže," přibližuje problematiku instalací fotovoltaických systémů Tomáš Matuška.

Malé střechy − větší možnosti

U bytových domů je naopak plocha střechy velmi malá, a pokud se má využít fotovoltaická elektřina v bytech, musí být celý bytový dům jediným odběrným místem. Skutečnost, že FV elektrárnu provozuje držitel licence a rozúčtovává elektřinu odběratelům (majitelům bytů), však může někdy vést k řadě komplikací. "Pro bytové domy je nakonec výhodnější využití solárních termických systémů pro centrální ohřev vody, které využijí omezenou plochu střechy s trojnásobnou účinností oproti fotovoltaice," upozorňuje docent Matuška.

Pro instalaci střešních fotovoltaických systémů jsou vhodné v podstatě všechny objekty, které mají buď plochou, nebo vhodně, tedy od jihovýchodu k jihozápadu orientovanou střechu. Střecha musí být samozřejmě staticky dostatečně dimenzovaná i pro zátěž přidanou instalací FV systému. Instalace systémů je dnes, kdy je nevýhodné dodávat elektrickou energii do sítě, vhodná především pro objekty s vlastní spotřebou elektrické energie, nikoli pro prázdné skladové prostory.

Ekonomické faktory

S propadem cen fotovoltaických modulů se otevírají zajímavé možnosti instalace fotovoltaiky i bez dotací. "Právě bytové domy platí ve velké většině vysokou cenu elektrické energie. Úspora po realizaci pak není jen v komoditě, ale hlavně v poplatcích za distribuci. Návratnost takové fotovoltaiky může být i do sedmi let, což je při 30leté životnosti modulů s garancí na 80 procent původního výkonu velmi dobré číslo," říká Miroslav Červený, obchodní ředitel ČEZ Solární.

Při proklamované výhodnosti těchto instalací se tedy nabízí otázka, proč už nejsou všechny střechy dávno osázeny fotovoltaikou…

"Je třeba vzít v úvahu rozhodovací proces v segmentu bytových domů a rozsah projektu na jednom domě. Využitelné plochy střech jsou bohužel poměrně malé, typicky je reálné instalovat fotovoltaiku do 30 kWp, což představuje roční úsporu řádově 120 tisíc korun na celý dům. S vlastníky je tedy potřebné dostatečně komunikovat a hledat zajímavé projekty," pokračuje Miroslav Červený.

Dotace pro rodinné domy

V současnosti existuje v rámci programu Nová zelená úsporám několik možností podpory − jak solárních termických systémů, tak FV systémů, a to jak bez akumulace, tak s akumulací. U fotovoltaických systémů se výše dotace odvíjí od velikosti systému a také od efektivního využití vyráběné elektřiny. Zájemce si proto musí rozmyslet, k čemu chce fotovoltaickou elektřinu používat.

"Za velice zajímavou oblast podpory pokládám kombinaci FV systému s tepelným čerpadlem," upozorňuje Tomáš Matuška. Podle Jana Krčmáře lze na fotovoltaické systémy pro ohřev vody získat podporu od 35 tisíc korun, na fotovoltaické systémy s akumulací elektrické energie podporu až 150 tisíc korun. Dalších pět tisíc korun představuje příspěvek na zpracování projektu.

Ani bytové domy v ČR nepřijdou zkrátka, v rámci výzvy Energetické úspory v bytových domech mohou žádat o podporu pro solární elektrárnu na jejich střeše v rámci programu IROP spravovaného ministerstvem pro místní rozvoj. Do konce roku 2019 je k dispozici 2,5 miliardy korun a stanovené podmínky programu umožňují bytovým domům čerpat 30 procent způsobilých výdajů na investice do úsporných technologií, tedy i na střešní fotovoltaické elektrárny. "Mnoho bytových domů toho ale zatím bohužel nevyužívá, protože o této možnosti nevědí," komentuje stav Miroslav Červený. Pro bytové domy v Praze je určen program NZÚ.

Legislativa rozvoj zatím nepodporuje

Legislativa stále prochází vývojem. Podle Jana Krčmáře ale současná i připravovaná legislativa bohužel rozvoji solární energie v České republice naproti nejdou. "V loňském roce přibyly nové zdroje o výkonu pouhých 11 MW. Pokud bychom se měli posunout do vyšších řádů meziročních přírůstků nových instalací, bylo by dobré zlepšit administraci programu NZÚ a urychlit tak jeho čerpání. Současně je třeba pracovat na nastavení podmínek pro aktivní spotřebitele energie, které povedou k větší podpoře a usnadnění provozu malých zdrojů energie v domácnostech nebo firmách, typicky právě solárních elektráren," říká předseda představenstva Krčmář.

Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů, je pro využití potenciálu výroby energie ve fotovoltaických elektrárnách zásadní zejména zachování aktuálně dostupných finančních podpor. Pro malé a středně velké instalace (do 500 kWp) doporučuje Komora OZE zajistit pokračování investičních dotací, dnes poskytovaných z Nové zelené úsporám, a v rámci operačních programů.

Světlé zítřky

Budoucnost FV střešních systémů je otázkou jejich ekonomiky a vyřešení akumulace. Odborníci proto hledají další možnosti. Například ve výzkumném centru UCEEB ČVUT řeší výzkumné projekty týkající se fotovoltaiky a její efektivní kombinace s dalšími zdroji a akumulací. "Jedním z úspěšných projektů je kombinace fotovoltaického systému s hybridním tepelným čerpadlem a levným zemním zásobníkem v podloží budovy. Řešení ukázalo na možnost vysokého využití obnovitelných zdrojů energie na vytápění a ohřev vody a snížení spotřeby primárních paliv na jednu desetinu oproti dnešní české moderní novostavbě. Pro bytové domy jsme vyvinuli hybridní fotovoltaicko-tepelný kolektor, který z jedné plochy na střeše produkuje jak elektřinu pro spotřebiče, tak teplo pro ohřev vody," shrnuje Tomáš Matuška.