Zpomalení ekonomiky by mohlo nastartovat investice do úspor

Komerční banka se dlouhodobě zaměřuje na financování energeticky úsporných opatření. Jaké projekty je tedy ochotna v tomto segmentu podpořit?

Komerční banka (KB) je připravena být partnerem při financování projektů směřujících k energetickým úsporám, aby však bylo pro klienta efektivní řešit financování úsporných opatření prostřednictvím banky, mělo by se jednat spíše o větší projekt. Konkrétně se dá říci, že reálnost uplatnění bankovního financování je tam, kde roční náklady na energie převyšují dva miliony korun nebo kde je roční spotřeba energie vyšší než 35 000 GJ (9700 MWh). V těchto případech se dá předpokládat, že náklady na úsporná opatření již budou natolik vysoké, že by jednorázová investice výrazně zatížila cash flow klienta a bankovní financování rozložené do delšího období, v případě možnosti i s využitím podpůrných programů EU, pak může být vhodnou volbou.

Možná opatření, která snižují náklady na energii (elektřinu, teplo, chlad, plyn, vodu), jsou například úprava osvětlení (uvnitř budov či veřejné osvětlení), rekonstrukce topného systému, nastavení topných zón, použití termostatických ventilů, rekonstrukce systému chlazení, zateplení budov včetně výměny oken a dveří atp. Samozřejmostí by mělo být také zavedení měření spotřeby a příslušný energetický management − nákup energií, vhodná volba tarifů atd. Všechna tato opatření je možné financovat bankovním úvěrem.

Komerční banka díky existenci specializovaného týmu, který se financováním energetických projektů dlouhodobě zabývá, je schopna kvalifikovaně posoudit jakýkoliv záměr z tohoto sektoru. Mimo jiné pro naše klienty zpracujeme a podáme 30−40 žádostí o dotaci na projekty energetických úspor ročně v objemu desítek až stovek milionů korun.

Jaké podmínky musí takový projekt splňovat, aby měl klient nárok na financování od KB?

Nemáme žádná specifická omezení pro financování energeticky úsporných projektů. Základní kvalifikací k realizaci energeticky úsporných opatření je primárně přijatelná ekonomická návratnost takové investice. Ta se zpravidla liší společnost od společnosti. Zřídka kdy se však soukromá společnost rozhodne pro realizaci investice s návratností delší než pět let. Naproti tomu ve veřejném sektoru se běžně setkáváme s projekty s návratností i přes 10 let.

Proč je tomu tak?

Požadavky trhu na flexibilitu firem, na jejich inovativnost a schopnost zůstat konkurenceschopnými, jsou obrovské. Některé změny je často potřeba implementovat velmi rychle, přičemž tyto mohou mít zásadní vliv na ekonomickou návratnost investice do energeticky úsporných opatření. Naproti tomu ve veřejném sektoru zásadní změny probíhají jen velmi pozvolna. Typicky například v režimu provozu základních škol, zdravotnických zařízení či administrativních budov dochází jen k velmi malým meziročním změnám. Proto jsou takové objekty často vhodné pro realizaci energeticky úsporných opatření i s delší dobou návratnosti, jako je například zateplení objektu, výměna oken, výměna dveří apod.

Jaké šance mají klienti na získání investičních dotací z Evropské unie pro takové projekty?

Pro klienty z většiny odvětví je šance na evropskou dotaci prostřednictvím OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost řádově 30−50 %. Dotaci mohou získat jak projekty v oblasti energetických opatření na budovách, tak i samotné výměny technologií (výrobních, stavebních a dalších). Jedná se o velmi atraktivní podporu a je o ni mezi našimi klienty zájem.

Jaké služby můžete svým klientům nabídnout vedle vlastního financování?

Komerční banka nabízí zajištění kompletní dotační administrativy související s dotací, tedy od přípravy projektu, podání žádosti, výběrového řízení na dodavatele až po obvykle pětiletou fázi udržitelnosti projektu.

A kolik takové služby stojí? Od čeho se odvíjí jejich cena?

Odměna za poradenské služby se odvíjí od složitosti projektu, a tedy i časové náročnosti na přípravu. Většina odměny se vyplácí až po úspěšném vyřízení dotace.

Komerční banka dlouhodobě spolupracuje s Evropskou investiční bankou. Jak může toto spojení v rámci segmentu, o kterém se bavíme, klientovi prospět?

Zvýhodněný úvěrový program EuroPremium Young, který KB poskytuje ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, nabízí speciální slevu z úrokové sazby pro projekty s pozitivním vlivem na klima, což jsou zejména projekty na snížení energetické účinnosti. Pozitivní je, že zvýhodněný úvěr lze použít na dofinancování té části projektu, kterou nekryje dotace, a získat tak dodatečnou výhodu.

Jaký je vývoj zájmu o investice úsporných opatření a ve kterých segmentech spatřujete největší potenciál?

Zájem o investice úsporných opatření je více méně stabilní, ale dá se očekávat, že v situaci, kdy ceny energií porostou, bude aktivita v této oblasti vyšší. Také se domnívám, že pokud dojde k ochlazení ekonomiky, budou firmy hledat možnosti, jak udržet svou finanční efektivitu, a dojde i na řešení úspor, které v době silného ekonomického rozvoje nechávaly stranou svého zájmu.

Co se potenciálu různých průmyslových segmentů týče, tak největší spatřuji v provozech, kde mají energeticky náročné spotřebiče, jako jsou například čerpadla, soustruhy, pece, mrazáky, svářečky atd. Významné úspory je tak možné realizovat v potravinářských provozech (pivovary, mlékárny, pekárny), v dřevozpracujícím průmyslu, ale i v hotelích a v bytových družstvech.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad návratnosti investic do úsporných opatření?

Asi nejzajímavějším případem, který si vybavuji, byl projekt výrobního podniku, jenž po provedení energetického auditu realizoval hned několik opatření současně a jehož výsledná návratnost se pak pohybo­vala v řádu nízkých jednotek let. Podařilo se mu využít odpadní teplo z oplachové vody a odpadní teplo z kompresoru, pořídil nový kompresor s frekvenčním měničem, zavedl energetický manage­ment a výsledkem byly výrazné úspory.

Jaká je situace v oblasti financování obnovitelných zdrojů energie?

Obnovitelné zdroje stále patři mezi nejvýznamnější část našich aktivit v energetice. Vzhledem k tomu, že aktuálně není v podstatě možné vybudovat nový energetický zdroj, který by mohl využít nějakou formu provozní podpory, téměř neřešíme financování nových provozů. Trh je však stále aktivní, a tak poskytujeme úvěry na refinancování za výhodnějších podmínek nebo akviziční úvěry na koupi již fungujícího zdroje.

O které typy obnovitelných zdrojů energie (OZE) je dnes největší zájem a které naopak stagnují? A proč?

Jedničkou je stále solární energetika, jedná se o ověřený provoz s principiálně jednoduchou technologií a nízkým nárokem na údržbu. Zájem by byl určitě také o další obnovitelné zdroje, zejména vodní či větrné, bohužel autorizace pro větrné elektrárny již dobíhají a do spuštění aukčního systému se již další nový zdroj nepostaví. Problém je navíc i v dostupnosti vhodných lokalit pro nové vodní či větrné elektrárny a často také v komplikovanosti povolovacích řízení. Věřím, že chystaná legislativa přinese nové možnosti pro další rozvoj obnovitelných zdrojů.

Mají investice do OZE šanci i bez dotačních podpor?

Domnívám se, že díky poklesu technologických nákladů na realizaci nového fotovoltaického zdroje a aktuálním, respektive očekávaným cenám silové elektřiny, mohou vznikat FVE, které budou provozovány na tržním principu bez použití podporovaných výkupních cen elektřiny. FVE jsou bohužel z oblasti OZE zatím asi jediný případ, kdy se dá energetický zdroj bez nějaké formy podpory efektivně provozovat.