Podle analytiků české firmy již překonaly své obavy z cloudu, spočívající hlavně v tom, že nemají svá data a aplikace "pod vlastní střechou". Podniky svá cloudová řešení staví nejčastěji na tzv. hybridním modelu, kdy se kombinují služby veřejných a privátních cloudů. Jedním z trendů je zde pak rozložení monolitických systémů na jednotlivé kontejnery aplikací, ze kterých se nová podniková řešení skládají. Výhodou je možnost kombinování různých služeb a technologií, flexibilita takových řešení a možnost jejich postupného rozšiřování a upravování. S moderním způsobem vývoje aplikací a celých řešení souvisí také trend směřující k tzv. bezserverové architektuře, kdy jsou aplikace vyvíjeny nezávisle na infrastruktuře, na které budou následně provozovány.

V soukolí digitální transformace

Cloudové technologie jsou často dávány do souvislosti s tzv. digitální transformací. Podle Františka Zemana, generálního ředitele společnosti Algotech, ale samotné technologie digitální transformaci nenastartují: "Digitální transformace je o změně byznysmodelu − o hledání jiných cest k zákazníkům a jejich obsluze. A technologie tyto změny podporují. Firmy by měly začít uvažovat jinak o svém přístupu k podnikání a technologie je díky cloudu nebudou brzdit."

Cloudové technologie podporují digitální transformaci mnoha způsoby a lze říci, že bez nich by ji firmy mohly nastartovat jen velmi složitě a s podstatně vyššími náklady a úsilím než s aktuálně dostupnými prostředky a nástroji. "Digitální transformace je využíváním cloudových technologií výrazně usnadněna. Jde například o zajištění kvalitní infrastruktury pro přístup ke cloudu, schopnost pracovat s velkým množstvím dat, která se do cloudu ukládají a vytěžují, rychlé reakce na nové situace, splnění bezpečnostních regulací či prostou součinnost zaměstnanců," vysvětluje Vojtěch Vojík, obchodní ředitel společnosti DataSpring.

IaaS

Analytici Gartneru odhadli v roce 2018 trh s infrastrukturou jako službou (IaaS) na 40,8 miliardy dolarů (meziroční růst o 35,9 %). Do roku 2021 by pak měl dosáhnout objemu 83,5 miliardy dolarů.

Přínosy cloudu: očekávání vs. realita

Účelem cloudových služeb je nabídnout zákazníkům infrastrukturu a služby, které by mohli sami vybudovat jen s vysokými náklady a/nebo enormním vypětím interních zdrojů. Zatím ale neexistuje žádná obecně platná metodika, jak detailně spočítat výhodnost cloudových řešení.

"Pokud zákazníci zvažují, jestli nasadit nějaké cloudové řešení, často ne úplně správně dokážou porovnat náklady na jeho případný provoz vlastními silami s provozem v cloudu. Vlastní řešení proto často (a ne vždy úplně správně) vychází jako výhodnější a zákazník si jej potom logicky zvolí," tvrdí Viktor Němec, senior presales manager ve společnosti Oracle Czech.

Existují ale i další přínosy, kromě finančních, které hrají ve prospěch cloudových služeb. "Při komunikaci se zákazníky vnímáme, že se cloud stává synonymem pro vysokou dostupnost zajištěnou jako službu a že je vnímán jako vstupní brána do světa kreativity. Například je možné velmi rychle kvantifikovat, kolik přesně bude nový projekt stát a zdali má smysl dát mu šanci. Zároveň lze projekt kdykoliv ukončit bez dodatečných nákladů a nutnosti řešit jakoukoliv byrokracii s tím běžně spojenou," uvádí jednu z dalších výhod cloudu Otto Bureš z obchodního oddělení společnosti Forpsi Cloud.

Notoricky opakované výhody cloudu rozšiřují ale i další přínosy, které nelze jednoznačně vyčíslit. Uvádí je Miloš Mastník, obchodní ředitel společnosti České Radiokomunikace: "Na významu nabývá především hledisko bezpečnosti a také množství problémů, se kterými se při provozu jakéhokoli IT řešení firmy nevyhnutelně setkají a musí je řešit. Renomovaní poskytovatelé cloudu mají dostatečné lidské i finanční zajištění a dokážou si s takovými problémy poradit." Právě požadavek zákazníka "nemuset se starat" se stává fenoménem poslední doby a dá se svojí vahou v rozhodování o přijetí cloudové myšlenky postavit na úroveň kalkulace nákladové stránky.

Z cloudu do cloudu

Pokud se firma již jednou rozhodne pro cloudové řešení a věnuje přechodu patřičnou přípravu, kdy především dobře definuje, co by mělo být přínosem, bude s nejvyšší pravděpodobností s výsledkem spokojena. Odpovídá tomu i téměř nulový odliv zákazníků od cloudu směrem zpět k tradičnímu řešení IT infrastruktury a aplikací. To ale neznamená, že nutně musí zůstat u prvního poskytovatele cloudových služeb, kterého si na počátku transformace svého IT zvolí.

"Je běžné, že zákazníci vždy hledají nákladově optimální cestu řešení svých potřeb, ať už se jedná o využívání jakýchkoliv služeb, cloud nevyjímaje. A je jen na poskytovatelích cloudových služeb, co zákazníkům využívajícím jiné služby nabídnou, aby přešli právě k nim," říká Vojtěch Vojík ze společnosti DataSpring.

Skutečností ale je, že drtivou většinu nových zákazníků českých poskytovatelů cloudových služeb tvoří firmy, které s cloudem teprve začínají. Migrace mezi cloudy ale sama o sobě nemusí být velkým problémem, a to především díky standardizaci a již zmíněnému trendu kontejnerizace aplikací a jejich bezserverové architektury. "Budoucí trend, jak jej vidíme ve světě, je spíše než migrování z cloudu do cloudu využití více cloudových služeb v různých úrovních najednou, tedy takzvaná hybridní řešení. Některé služby budou firmy i nadále provozovat lokálně, jiné bude běžné čerpat v cloudu. Je však žádoucí, aby byly tyto světy propojené a docházelo mezi nimi ke komunikaci," doplňuje Miloš Mastník z Českých Radiokomunikací.

Obecně lze konstatovat, že k migraci cloudových řešení dochází až v případě, kdy je ohrožen samotný provoz podnikání zákazníka, třeba vlivem nekvalitní nebo nekompatibilní služby. Možnost operativně se rozhodnout a přemigrovat na jinou platformu může ale být pro některé zákazníky často kriticky důležitá − ať už z důvodu diverzifikace rizik, nebo čistě po finanční stránce.

Aerolinky i kasina

Cloudové služby jsou připraveny pro firmy ze všech oborů podnikání, bez ohledu na jejich velikost. Využívat cloudové technologie se už nebojí ani banky a další instituce s extrémními požadavky na zabezpečení dat a nepřetržitý provoz aplikací. Potvrzují to i konkrétní projekty realizované v České republice. František Zeman ze společnosti Algotech zmiňuje například implementaci ERP systému pro České aerolinie.

Provoz účetních systémů a souvisejících reportingových nástrojů přitom vyžaduje zejména vysoký výkon a značný prostor pro data. Mezi nejsložitější projekty Českých Radiokomunikací patřila například implementace systémů pro kasina, která jsou v poslední době pod větším legislativním tlakem. Požadovány jsou systémy pro zajištění dlouhodobého uchování dat a infrastrukturní systémy pro evidenci, která je sdílena s ministerstvem financí. "Implementace takových řešení zahrnuje synchronizaci v rámci všech lokalit, zajištění telekomunikačních služeb a velmi náročné testování. Složité je také sladit všechny komponenty ve fungující model, který bude zároveň odolný proti řadě očekávatelných problémů," popisuje Miloš Mastník.

Realizace rozsáhlých cloudových projektů může od prvotního kontaktu se zákazníkem trvat i několik let. Společnost DataSpring letos po více než dvou letech finalizovala projekt pro českou společnost s více než 2500 zaměstnanci, který pokrývá řadu různých cloudových služeb − od IaaS, PaaS, zálohování a zabezpečení až po housing či řešení disaster recovery.

Standardizace a umělá inteligence

Požadavky firem na cloudová řešení bývají velmi individuální a pro jejich splnění je stále častěji nutné využít služby od různých dodavatelů. Proto se velcí poskytovatelé cloudových řešení a služeb aktuálně soustřeďují na otevřenost a standardizaci cloudových platforem. "Ukazuje se, že (zatím) neexistuje cloudová platforma, která by byla univerzálně použitelná. Aby cloudová řešení naplnila i ty nejnáročnější požadavky, je nutné propojit několik řešení nejen v cloudu, ale i s klasickými on-premise systémy. Používání otevřených standardů je proto naprosto zásadní," vysvětluje Viktor Němec.

Dalším zajímavým trendem, který se prosazuje i v ČR, je využití umělé inteligence. Algoritmy a postupy umělé inteligence jsou velmi náročné na výpočetní kapacitu, které je ale s nástupem cloudu dostatek − navíc za dostupnou cenu. Díky tomu se řešení na bázi AI stávají dostupnějšími i pro běžné zákazníky. Výsledkem jsou například stále chytřejší digitální asistenční aplikace, přesnější systémy personalizace služeb či nabízení produktů zákazníkům nebo inteligentní systémy na podporu rozhodování na základě historických dat a analýzy velkého množství parametrů.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.