Psala se druhá půle čtyřicátých let minulého století a básník Vítězslav Nezval, tehdejší sekční šéf na ministerstvu informací, získal jasnou představu, jak by měl český film promlouvat ke světu.

Tehdejší zestátněná kinematografie se měla stát "výrazem českého a slovenského tvůrčího ducha a génia, jeho křišťálové pravdy a slovanské jímavosti, jeho mužnosti i něhy, jeho humoru i melancholie, jeho nesmlouvavého vlastenectví".

Zbývá vám ještě 90 % článku