Honeywell, Velux, Garrett Motion, Kiwi.com, Flowmon Networks. Všechny tyto inovativní firmy mají jedno společné − jejich sídlo nebo významná pobočka se nachází v jihomoravské metropoli. Některé zde vznikly, jiné do Brna zavítaly později.
Jihomoravské Silicon Valley. Brno se díky zdejším firmám stalo během několika let synonymem pro dynamický rozvoj a technologický pokrok. Stále častěji se zde rodí úspěšné start-upy, které obstojí i v globální konkurenci. Příkladem může být internetový vyhledávač letenek Kiwi.com, jehož vývoj začal v roce 2012 v jednom z pronajatých brněnských bytů. Přestože se v průběhu let stalo Kiwi.com jedním z nejoceňovanějších start-upů v Česku i na světě, zůstalo věrné místu svého vzniku. "Brno je srdeční záležitost. Všichni, kdo stáli u zrodu firmy, k němu mají nějaký vztah. Máme tu všechno, co potřebujeme, včetně talentovaných lidí, protože firma sídlí v těsné blízkosti univerzitního kampusu," vysvětluje jeden ze zakladatelů a výkonný ředitel společnosti Oliver Dlouhý. Brněnské Kiwi.com má v současnosti přes tisícovku zaměstnanců, přičemž mnoho z nich pochází právě z brněnských univerzit.
Inteligentní náramek Life Saving Bracelet či Bikedoo, zařízení přeměňující obyčejný vozík na elektrickou trojkolku. To jsou jen dva z mnoha úspěšných nápadů, jejichž autoři prošli kurzem Podnikni to!. "Podporujeme ty, kteří o podnikání teprve začínají uvažovat. Mnohdy ještě nemají ani konkrétní nápad," vysvětluje zakladatel Podnikni to! Jakub Tížek.
Podobný cíl má projekt KaPoDaV – Podpora kariérového poradenství, podnikavosti pro udržitelný rozvoj a dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji, který posiluje schopnost podnikání mezi žáky základních, středních a vyšších odborných škol. "Je to skvělá příležitost dostat téma podnikavosti a kreativity k mnoha studentům i učitelům," vysvětluje Vojtěch Krmíček z JIC, které projekt podporuje.

Rezervoár absolventů
Právě rezervoár desítek tisíc nadaných studentů a absolventů brněnských vysokých škol patří pro zavedené nadnárodní společnosti i začínající firmy k velkým lákadlům. "Většina našich zaměstnanců pochází z brněnských univerzit. Řada z nich si cestu k práci u nás našla přes studijní stáže nebo v rámci spolupráce na výzkumných projektech či tématech diplomových prací," nastiňuje výkonný ředitel technologické společnosti Flowmon Networks Jiří Tobola. I tato brněnská firma patří ve svém oboru mezi špičku a umístila se i v žebříčku 100 nejinovativnějších společností Evropy. "Zároveň platí, že Brno je vstřícné k technologickým start-upům a začínajícím podnikatelům. Jsou tu skvělé univerzity a perfektní zázemí pro technologické firmy, v čele s úspěšně fungujícím inkubátorem JIC, který stál také u našeho počátku," dodává Tobola.
Inovační ekosystém
Většina oslovených firem se shoduje na skutečnosti, že Jihomoravský kraj má na české poměry velice dobře propracovaný inovační ekosystém. O tom svědčí i fakt, že zde od roku 2016 vzniklo 474 high-tech start-upů, z nichž nezanikl ani jeden. "Výsledkem této dlouhodobé spolupráce je propojení univerzit, veřejných institucí, velkých i malých firem a podnikatelů motivovaných spolupracovat a vzájemně se podporovat," uvádí důvody úspěchu ředitel marketingu JIC Michal Veselý. "Mnozí podnikatelé jsou navíc otevření a mají zájem sdílet své zkušenosti a vracet se zpět do prostředí, ze kterého vzešli. Zvláště Brno je v tomto ohledu poměrně malé a koncentrované. To vše vytváří unikátní atmosféru," podotýká. JIC se tak kromě dalšího rozvoje podnikatelského ekosystému věnuje i podpoře začínajících podnikatelů, případně majitelů malých a středních firem jak v metropoli, tak v dalších městech po celém kraji.
Jižní Morava pro začínající podnikatele i korporace



Výhoda pro všechny
Vytvořený ekosystém je tak pro všechny zúčastněné oboustranně výhodný. "Firmy mají jistotu, že v Brně naleznou dostatečné množství schopných lidí, studenti a studentky zase mají možnost získávat praktické zkušenosti na stážích v těchto firmách, případně v nich najít po ukončení studia uplatnění," shrnuje tisková mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Kolčavová.
Generální ředitelka Velux Česká republika Dagmar Plevačová popisuje důvody, proč je Brno pro nadnárodní korporace čím dál lákavější.

V Brně jste od příchodu na trh v roce 1990. Nepřemýšleli jste někdy o přesunu centrály do Prahy?
Ne, protože k tomu nebyl žádný důvod. Velux zůstal i po roce 1993 "československý", čili brněnská centrála stále obsluhuje jak český, tak slovenský trh. Na oba je to z Brna blízko a ve srovnání s Prahou nám tu nic podstatného nechybí.
Co Brno firmám oproti ostatním městům nabízí?
Určitě je to v první řadě strategická poloha. Z Brna se do dvou hodin jízdy autem dostanete na tři mezinárodní letiště, když nepočítáme místní letiště v Tuřanech. Díky přítomnosti velmi kvalitních vysokých škol je tady vzdělaná pracovní síla i příjemná atmosféra. Brno se stalo centrem výzkumu a inovací, koná se tu spousta kulturních akcí, ale přitom zůstává bezpečné a zachovává si optimální velikost. Nabízí vysokou kvalitu života s relativně nízkými životními náklady, což je pro firmy stejně atraktivní jako pro občany.
Zaměstnáváte absolventy brněnských vysokých škol?
Samozřejmě. V brněnské centrále nacházejí uplatnění zejména absolventi ekonomických a stavebních oborů a ve vyškovském výrobním závodě hlavně absolventi technických oborů. Ale nespolupracujeme pouze s absolventy, oslovujeme už studenty stavebních a architektonických oborů a snažíme se je připravit na praxi.
Podle Michala Veselého z JIC je jednou z překážek vzniku dalších firem nebo start-upů celkově nedostatečná osvěta o podnikání v rámci českého školství. Na to reaguje celorepublikový projekt Podnikni to!, který vznikl také v Brně. "Pracujeme na preinkubačních kurzech, ve kterých se například středoškolští nebo vysokoškolští studenti dozvědí, jak i bez podnikatelského nápadu rozběhnout vlastní projekt a při jeho budování systematicky minimalizovat rizika," vysvětluje spolumajitel Podnikni to! Max Dužek.
Geografický střed
Svou českou pobočku, či rovnou sídlo v Brně našly i zavedené nadnárodní korporace. Určitým průkopníkem byl v tomto ohledu dánský výrobce střešních oken Velux. Do Brna přišel už v roce 1990 jako jedna z prvních velkých společností. "Tehdy šlo ještě o Československo, takže volba padla na Brno z logických důvodů. Leží v geografickém středu a má výbornou dopravní dostupnost," říká generální ředitelka společnosti Velux pro Českou republiku a Slovensko Dagmar Plevačová. Kromě brněnské centrály a vývojového centra, ve kterém testuje elektroniku pro otvírače oken a další speciální příslušenství, má Velux na jižní Moravě i výrobní závod ve Vyškově. Tam zaměstnává přes 400 lidí. Zaměstnance do Brna i Vyškova pak Velux loví mezi vysokoškolskými absolventy, ale také mezi studenty odborných škol a učilišť. "Pořádáme studentské soutěže, do kterých se ročně zapojí asi 500 středoškoláků, chystáme také různé vzdělávací programy, odborné přednášky a tematické návštěvy našich poboček, kterých se každý rok zúčastní přes osm set studentů," dodává Plevačová.
Ani velké, ani malé
Od roku 2003 využívá všech výhod, které Brno a celý kraj nabízí, i mezinárodní konglomerát Honeywell, který se zaměřuje na letectví, dopravní systémy, speciální materiály a technologie. Na brněnské předměstí umístil největší evropské výzkumné a vývojové centrum s více než 1000 zaměstnanci. "Nejčastěji se naše týmy skládají z absolventů brněnských vysokých škol. Inženýři v těchto oblastech mají dobrý základ, na kterém mohou stavět s potřebnými zkušenostmi, které u nás získají," uvádí jeden z manažerů brněnského vývoje Honeywellu Josef Dvořák. "Ale stále jsme skutečně mezinárodním centrem a zaměstnáváme odborníky z více než 20 zemí z celého světa, protože jsme přesvědčeni, že právě takové týmy mají největší potenciál vytvářet průlomové nápady a inovace," doplňuje Dvořák.
Honeywell není v tomto přístupu jediný. Do Brna tak za prací míří i čím dál více cizinců z Evropy, Asie i Ameriky. Lákají je relativně nízké životní náklady i svébytnost Brna jako města. "Původně jsem mířil za prací v IT firmě do Prahy, přece jenom je to hlavní město. Ale pak jsem si na sociální síti Reddit četl zkušenosti z Brna a odpovídalo to přesně tomu, co jsem hledal. Ani moc velké, ani moc malé, pestrý noční život, ale zároveň klid. Nelitoval jsem toho rozhodnutí ani jednou," shrnuje své dojmy a pocity z takřka tříletého pobytu Španěl David Álvarez.
Vývojové centrum
Zatímco lidé z celého světa míří za prací do Brna, opačným směrem zase odcházejí nejnovější myšlenky a objevy. "Brno je nejdůležitějším výzkumným a vývojovým centrem turbodmychadel pro benzinové motory, a to v globálním měřítku. V posledních letech zde vzniklo několik velmi důležitých projektů," vysvětluje ředitel společnosti Garrett Motion Libor Urbanec. Turbodmychadlo je podle něj nesmírně komplexní technické dílo, které v mnoha ohledech pracuje na limitech současných fyzikálních možností a znalostí v oblasti materiálů, aerodynamiky nebo ložiskových systémů. Ještě obtížnější je to pak v případě benzinových motorů. "Garrett byl první, komu se to povedlo v opravdu masovém měřítku pro sériovou výrobu vozidel," uvádí jeden z úspěchů brněnského vývojářského týmu.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.
Jižní Morava pro začínající podnikatele i korporace



Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist